Výsadek armádních posil byl podle Čižova zcela legální, jelikož Rusko mělo s Ukrajinou dohodu o pronájmu sevastopolské základny.

KOMENTÁŘE DNE:
Velké úkoly před novou vládou se Zemanem v zádech – Úlohu vlády Andreje Babiše ve vztahu k prezidentovi analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>

„Dvoustranná smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 1997 dala Ruské federaci právo na vojenskou přítomnost v Sevastopolu, kde se nacházela hlavní námořní základna ruské flotily, stejně jako napříč Krymem, přičemž početní stavy neměly přesáhnout 25 000 vojáků,“ poukázal Čižov.

Rusko podle něj mělo v době před krymskou krizí na poloostrově 16 000 vojáků. „Zbytek 9000 lidí byl rychle doplněn vzdušnou dopravou posil,“ dodal ruský diplomat.

Moskva původně popírala, že Rusko během krize angažovalo armádu. Později však prezident Vladimir Putin přiznal její nasazení. [celá zpráva]

Čižov argumentuje, že nešlo o násilné připojení Krymu, vojáci pouze zajistili bezpečné konání řádného referenda z března 2014, v němž bylo rozhodnuto o odštěpení od Ukrajiny a připojení od Ruska. Vyslanec už pomíjí to, že ruští vojáci aktivně vyháněli posádky ukrajinské armády, přičemž hrozili útokem, pokud se ukrajinští vojáci nevzdají a neodejdou.

Čižov v rozhovoru také popřel, že by Moskva aktivní vojenskou přítomností podpořila povstalce na Donbasu, kde rebelové vyhlásili vlastní republiky Doněckou a Luhanskou.

EU zřejmě prodlouží sankce

Právě kvůli ruským akcím a postojům vůči Ukrajině uvalily USA a Evropská unie na Rusko sankce. A zřejmě je znovu prodlouží, až v červenci skončí stávající termín sankčního režimu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odkazem na nejmenované diplomaty. Rusko totiž podle mnohých z nich stále nedostálo závazkům plynoucím z minské dohody o příměří na Donbasu.

Prodloužení sankcí v rozhovoru pro německý list Die Welt připustila i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Reuters však napsal, že by sankce mohly být prodlouženy na kratší dobu. O jejich zrušení se zasazuje Francie a svolná je podle agentury i Itálie, Řecko, Kypr, Maďarsko a Bulharsko. Naopak Velká Británie, Švédsko, pobaltské státy jsou pro zachování sankcí.

Stejně tak i Česká republika. „K úplnému zrušení sektorových sankcí tak může dojít až po plné implementaci Minských dohod a pominutí důvodů pro jejich uvalení,” sdělil Novinkám Tomáš Kára z tiskového odboru ministerstva zahraničí.

Zkouška pro diplomaty

Napětí mezi Ruskem a Západem je podle Čižova zatěžkávací zkouškou pro diplomaty.

„Neřekl bych, že je to pro diplomacii zlá doba. Spíše bych řekl, že je to zatěžkávací doba pro diplomacii“. Ruský vyslanec dodal, že diplomacie „je nástroj pro urovnání věcí“. Podle něj je třeba mít na zřeteli, jaká je skutečnost, a hledět dopředu.