Hlavní obsah

Nastupující prorektor UK: Situace je horší, než jsme čekali. Univerzitě chybí na dostavbu fakult pět miliard.

Obrovský „průšvih“, který se měl řešit mnohem dřív, tak mluví o zastavených dotacích na dostavbu Biocentra na pražském Albertově budoucí prorektor Karlovy Univerzity Martin Vlach. Patří do týmu nově zvoleného rektora Jiřího Zimy. Chemik a bývalý děkan přírodovědecké fakulty porazil na konci října ve volbě Akademického senátu dosavadní rektorku Milenu Králíčkovou. Nové vedení univerzity nastoupí 1. února a podle Martina Vlacha má před sebou mnoho výzev.

PoliTalk: Martin VlachVideo: Novinky

Článek

Co je aktuálně bolavým místem Karlovy Univerzity?

Když jsem o tom přemýšlel, tak je samozřejmě otázka, jestli se vrháme do věcí, které zvládneme. Doufám, že ano, ale zároveň výzvy, které jsou před námi, jsou velké. Budeme mít na hrbu nutnost vyřešení kampusu Albertov, a také nějakého transparentnějšího přístupu, než byl doposud. A máme před sebou i samozřejmě řadu výzev v oblasti vysokoškolského zákona.

Jaké první kroky od vás můžeme čekat?

V případě mé agendy, což budou vnější vztahy, je takovým krátkodobým výhledem změnit pohled na univerzitu.

A jaký ten pohled je podle vás?

V tuto chvíli asi ne úplně takový, jako bychom si na univerzitě přáli. Nebo alespoň ten pocit z toho mám.

Tak ho pojmenujte. Jak si myslíte, že se díváme na Univerzitu Karlovu?

Asi se teď momentálně akademická veřejnost a částečně i veřejnost dívá na Univerzitu Karlovu s tím, že se něco zlepší, že Univerzita Karlova bude dál lídrem českého vysokého školství. A hlavně, že bude více otevřená.

Karlova univerzita je považována za vůbec nejstarší ve střední Evropě. Dnes má 17 fakult a kolem 900 studijních oborů. Ale svět se dnes mění velmi rychle, umíte na to reagovat? Probíhá vůbec nějaká revize oborů?

Univerzita určitě nezavírá oči před tím, co se děje, musíme se samozřejmě měnit. A co se týče studijních programů, tak určitě je jedním z našich cílů ne úplně redukovat jejich počet, ale revidovat jejich obsahovou náplň. To je určitě nutné.

Hlavní problém byl v tom, že nebyla jasná pravidla odměn a ani komunikace nebyla úplně transparentní… čeká nás tedy nějaké jasné nastavení pravidel.

Poslední čtyři roky vedla univerzitu Milena Králíčková. Vy jste byl až do loňského března její prorektor pro vnější vztahy. Pak jste rezignoval. Poslední kapkou pro vás byla kauza vysokých odměn vyplácených v roce 2024. Celkem šlo o 11,5 milionu korun. Věděl jste o tom, že se vyplácejí až takto vysoké odměny?

Ta situace za mě byla spíš o nešťastné komunikaci…

…takže odměny byly podle vás oprávněné? Paní rektorka argumentovala pracovním nasazením v období po tragické střelbě na Filozofické fakultě UK.

Já osobně jsem se k některým informacím nedostal a ani jsem neměl oprávnění se k nim dostat. Ať je to rektor nebo jakýkoli jiný šéf, tak je na jeho rozhodnutí a vlastně na jeho zodpovědnosti, jestli odměny, které dává svým podřízeným, jsou v souladu s jeho pracovním výkonem a s tím, co dělá.

Ptám se i proto, že budoucí rektor Jiří Zima ve svém kandidátském projevu řekl, že za něj budou odměny fungovat jinak. Bude to odměna za práci, nikoliv za loajalitu rektorovi. Vyplácela tedy dosavadní rektorka odměny i za loajalitu?

Výběr článků

Načítám