Podle Sternu souvisí propad AfD s tím, jak ztrácí na významu ustupující migrační krize. AfD přitom letos slavila velký úspěch v březnových volbách ve třech spolkových zemích, v Sasku-Anhaltsku skončila druhá a v Porýní-Falci a v Bádensku-Württenbersku třetí. Její podpora se pohybovala mezi 12,7 a 24,8 procenta. [celá zpráva]

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Pokles je proto nečekaně silný. Ještě dubnový průzkum jiné společnosti Infratest dimap Alternativě pro Německo přisuzoval 14 procent hlasů, díky nimž by se strana stala třetí nejsilnější frakcí ve Spolkovém sněmu, ovšem průzkumy jednotlivých agentur se hodně liší. Navíc Forsa uvádí, že statistická chyba průzkumu z 25. až 29. dubna činí plus minus 2,5 procentního bodu. Tento průzkum zaznamenal propad AfD rovněž o jeden procentní bod.

Nyní jsou preference strany, která na víkendovém sněmu schválila programové prohlášení, podle něhož islám není slučitelný s německou ústavou, o pět procent nižší (podle Infratestu).

Velké strany stále v krizi

„Ale unie CDU/CSU a SPD z toho netěží, protože obě tyto 'lidové' strany ztratily přitažlivost dávno před vznikem AfD,“ řekl šéf výzkumné agentury Forsa Manfred Güllner.

CDU a CSU ztratily třetinu voličů za dob dlouhé vlády kancléře Helmuta Kohla v letech 1983 až 1998 a SPD ztratila v letech 1998 až 2009 polovinu voličů, což představuje deset miliónů hlasů. „Místo lamentování nad AfD by měly Unie a SPD zpátky získat ztracenou důvěru a zajistit, že z nevoličů se stanou opět voliči,“ dodal Güllner.

Německá kancléřka Angela Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová

FOTO: Kai Pfaffenbach, Reuters

Silná je ale nadále pozice Angely Merkelové (CDU), za kancléřku si ji přeje 49 procent jejích spoluobčanů, šéfa koaličních sociálních demokratů Sigmara Gabriela by na jejím postu rádo vidělo jen 13 procent Němců.

Zelení mají podporu 13 procent Němců, postkomunistická Levice devíti a liberální FDP osmi procent německých občanů, což naznačuje, že (FDP) se zotavuje z debaklu z voleb v roce 2013, kdy nepřekonala ani pětiprocentní hranici pro vstup do Bundestagu a nemá jediného poslance.

Opakovaný pokles popularity může oslabit pozici entomologa Martina Konvičky z Bloku proti islámu, který zakládá novou stranu, jež by mohla nést název Alternativa pro Česko. S AfD by rád úzce spolupracoval. [celá zpráva]