„Nikdy v historii jsme neměli tak moderní zbraně jako získáváme nyní na základě tohoto kontraktu,” řekl ministr Siemoniak při slavnostním podpisu dohody na základně v Krzesinách u Poznaně v hangáru u letounu F-16, které je budou nosit.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

V rámci kontraktu za 250 miliónů dolarů (zhruba 5,5 miliardy korun), z nichž 75 miliónů musí Varšava zaplatit ještě letos, dostane Polsko od společnosti Lockheed Martin v letech 2015 a 2016 40 střel. Ty mají sníženou odrazivost, takže jsou obtížně detekovatelné radarem. Jde o mimořádně přesnou zbraň naváděnou pomocí GPS a inerciálně s dostřelem 370 km. Hlavici s hmotností 450 kg dopraví s přesností 2,5 metru.

Součástí kontraktu je nejen výcvik, ale také přizpůsobení polských letadel F-16 Block 52 pro jejich použití i logistika a zřejmě i cvičné verze střel. K operačnímu nasazení budou rakety připraveny v roce 2017.

Slavnostní podpis dohody o nákupu střel AGM-158A pro Polsko, druhý zleva je americký velvyslanec v zemi Stephen D. Mull, uprostřed pak polský ministr obrany Tomasz Siemoniak.

Slavnostní podpis dohody o nákupu střel AGM-158A pro Polsko, druhý zleva je americký velvyslanec v zemi Stephen D. Mull, uprostřed pak polský ministr obrany Tomasz Siemoniak.

FOTO: Alik Keplicz, ČTK/AP

Spojené státy odsouhlasily dodávku střel do Polska už 2. října. Polsko je po Austrálii a Finsku teprve třetí zemí, do které prodej AGM-158A USA schválily.

Podle amerického velvyslance v Polsku Stephena Mulla, který se čtvrtečního podpisu smlouvy zúčastnil, jde o důkaz „americké důvěry v polského spojence”.

Otázka ceny

Od začátku letošního října obě země jednaly o ceně. Specializovaný zbrojařský web Jane´s uváděl, že původně měla cena činit 500 miliónů dolarů. Polsko ji však odmítlo akceptovat.

I vyjednaná cena sklidila kritiku, protože samotná střela stojí jen necelý milión dolarů. Za podobnou cenu 255 miliónů dolarů dostane Finsko 870 těchto střel.

Jeho F-18 Hornety ale nepotřebovaly takové úpravy jako polské F-16. Polští vojenští experti také na webu Onet upozorňují, že jejich armáda nemá pro tyto zbraně adekvátní systémy průzkumu a navádění.

Kritizována je i současná dislokace polských F-16, které jsou daleko od hranic s Ruskem, což zpomaluje rychlost reakce. Polsko však už uvedlo, že míní modernizovat své základny na východě. [celá zpráva]

Polsko do budoucna uvažuje i nákupu nové verze střely AGM-158ER s doletem prodlouženým na 1000 km. Ministr hájí náklady tím, že po úpravách budou polské Fighting Falcony nosit i tuto verzi.

Zavedení obdobných střel plánuje i Švédsko. Nová generace Gripenů JAS 39 E/F ponese střely s plochou dráhou, typ zveřejněn nebyl, ale zřejmě půjde o derivát německo-švédské KEPD 350 Taurus o doletu přes 500 km s půltunovou hlavicí.

Stockholm uvedl, že jde především o prvek odstrašování, ale zmínil, že i další země v regionu tento typ zbraní zavádí do výzbroje, tak nemůže zaostat. [celá zpráva]

Ruská aktivita na Baltu je na vrcholu

Polský ministr obrany při příležitosti podpisu smlouvy dodal, že aktivita ruského námořnictva a letectva v oblasti Baltu byla tento týden na bezprecedentně vysoké úrovni. Dodal však, že většinou se ruské stroje pohybovaly v mezinárodních vodách. Nejvíce postiženo bylo Švédsko, uvedla BBC.

Podle Siemoniaka není nutné uvádět polské síly do stavu nejvyšší pohotovosti, protože Rusko nepřipravuje útok, ale testuje obranu NATO, což „neslouží k vytváření dobrých vztahů a důvěry“.

Stěžovaly si i další země. V úterý Norsko uvedlo, že jedno z jeho bojových letadel jen těsně minulo ruskou stíhačku. Finsko upozornilo, že aktivita ruského letectva nad Baltem a Finským zálivem byla neobvykle silná.

V pondělí NATO uvedlo, že jeho stíhačky opakovaně pronásledovaly ruská letadla, jichž bylo ve vzduchu na třicet typů.