Krok je odpovědí Paříže na „naléhavou potřebu oblastních úřadů v Kurdistánu“. Hollande kolem poledne ohlásil, že první zásilka bude vyslána v nejbližších hodinách. Paříž podle francouzských médií dostala k přímému vyzbrojení kurdských sil povolení od irácké vlády.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dodávky zbraní pro Kurdy zahájily také USA a zvažuje je Velká Británie.

Spojené státy kromě toho vyslaly do iráckého Kurdistánu okolo 130 příslušníků námořní pěchoty i speciálních sil, kteří mají místním lidem pomoci proti hrozbě radikálů z Islámského státu. V prvé řadě mají organizovat humanitární pomoc uprchlíkům z řad jezídů. [celá zpráva]

Letadla USA, Velké Británie a Francii shazují v oblasti humanitární pomoc bezprizorným civilistům. Podle středečního vyjádření australského premiéra Tonyho Abbotta se k nim mají brzy přidat australská letadla. Spojené státy také zahájily vzdušné údery na pozice sunnitských radikálů a po náletech Tornad královského letectva volá i skupina poslanců britského parlamentu. [celá zpráva]

Premiér se brání odstavení od moci u soudu

Současně však pokračuje politická krize v Iráku. Dosavadní premiér Núrí Málikí a vítěz jarních voleb totiž neuznal pověření místopředsedy parlamentu Hajdara Abádího k sestavení nové vlády. Podle Málikího nový prezident Fuád Masúm porušil ústavu, když Abádího pověřil. Premiér se kvůli tomu obrátil na soud.

Abádího mezitím podpořil Írán a po telefonu s ním mluvil i americký prezident Barack Obama.

Panují obavy, že by šíita Málikí mohl do boje o moc zapojit i jemu věrné jednotky, které tento týden obsadily strategické pozice v hlavním městě Bagdádu.