Hlavní obsah

EU v Ypres připomněla, proč vznikla

Právo, Michal Mocek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ypres

Jen ruiny obvodových zdí a trosky věže zbývaly na konci roku 1918 z historické soukenické haly na náměstí belgického města Ypres. Ve čtvrtek se v obnovené budově sešli představitelé 28 zemí EU, aby si připomněli sté výročí vypuknutí první světové války, jejíž roznětkou se stal atentát v Sarajevu 28. června 1914.

Foto: Philippe Wojazer, Reuters

Premiéři Švédska Reinfeldt, Británie Cameron, německá kancléřka Merkelová, kyperský prezident Anastasiades, slovinský prezident Pahor a hlava Francie Hollande při pietním aktu v Ypres (zleva doprava).

Článek

Předseda Evropské rady Hermann van Rompuy vítal před budovou své hosty na ostře červeném koberci, jenž barvou připomínal vlčí máky rostoucí na polích okolo Ypres, které jsou dodnes – zejména v Británii – symbolem velké války.

Nejsme dokonalí, ale pro mnoho lidí mimo Evropu jsme vzorem míru, demokracie a prosperity.
Hermann van Rompuy

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Merkelovou vítali

Slavnostní běhoun opustila jen německá kancléřka Angela Merkelová, aby si podala ruku s obyvateli Ypres. Místní lidé, jejichž předkové se stali terčem mohutného německého dělostřeleckého bombardování, ji vřele přivítali. U Ypres Němci také vyzkoušeli jeden z nejhorších otravných plynů, yperit, v jehož názvu se odráží jméno belgického města.

Od soukenické haly vyrazili evropští politici za skupinou bubeníků v červených uniformách k Meninské bráně, kde už čekaly davy lidí. Zdi brány jsou pokryty jmény desetitisíců obětí čtyř bitev u Ypres, jejichž ostatky nebyly nikdy nalezeny.

Lavice míru

Anglická jména na pamětních deskách připomínají, že proti Němcům tu bojovali Britové a obyvatelé jejich impéria. Třetí bitva u Ypres (ofenzíva u Paschendaele) zůstala dodnes nejkrvavější bitvou britských dějin.

Politici vystoupili od brány opevnění, jež za časů krále Ludvíka XIV. vybudoval okolo Ypres francouzský maršál a proslulý stavitel Vauban. Tam dostali od chlapců a děvčat plastové vlčí máky se svými národními vlaječkami. Na hradbě se pak odehrála ceremonie u kruhové „lavice míru“. Do záhonku uvnitř vetkli lídři vlčí máky s vlaječkami. „Bude to dojemná ceremonie, protože tu osvědčíme, co je Evropa – mírový projekt, projekt solidarity a spolupráce,“ předeslal Van Rompuy.

Ceremonie v Ypres ukázala, jak velkou váhu má i po sto letech na západě Evropy 1. světová válka, kterou v paměti lidí z centra kontinentu zastínily masakry a vraždění z let 1939–45. Akt také připomněl, že EU vznikla jako pokus zabránit opakování konfliktů, jež zničily Ypres i tisíce měst Evropy. „Nejsme dokonalí, ale pro mnoho lidí mimo Evropu jsme vzorem míru, demokracie a prosperity,“ řekl Van Rompuy.

Kromě Ruska, USA, Srbska a Turecka byli na ceremonii představitelé zemí, které se střetly na bojištích 1. světové války.

Plyn, který je cítit po česneku
Yperit (zvaný také hořčičný plyn) byl objeven v roce 1860.
Patří do skupiny zpuchýřujících bojových látek, leptá sliznice. Proniká oděvem a jeho působení urychluje vlhko na těle (podpaží, genitálie).
Oběť má pocit, že cítí česnek – způsobuje to sloučenina alicin.
Vojensky plyn poprvé nasadili Němci roku 1915 právě u Ypres – odtud název.
Ani přes děsivé účinky látky se však Němcům nepodařilo frontu prolomit.
Spojenci jím poprvé zaútočili o dva roky později u francouzského Cambrai.

Související téma:

Foto: , Novinky

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám