Pušilin po příjezdu do Moskvy řekl, že rozhodnutí o nezávislosti Doněcké a Luhanské národní republiky je nezvratné, a o něm jednat nelze: „Po tolika úmrtích a po násilnostech ve Slavjansku, Kramatorsku, Oděse či Mariupolu nemá smysl hovořit o jednotné Ukrajině.”

Pušilinova lidová republika chce s kyjevskou vládou vyjednávat o vytvoření humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů, o výměně zajatců a o odvolání okupačních vojsk, jak doněcký předák nazývá jednotky ukrajinské armády operující na východě.

Rusko by podle Pušilina mělo na východ Ukrajiny vyslat mírové jednotky, jako to udělalo už v Jižní Osetii: „Nevěříme prohlášením (prezidenta Petra) Porošenka o ukončení bojových akcí do konce týdne. Není to nic než populismus”. Reagoval tak na slova nového ukrajinského prezidenta, který prohlásil, že by rád boje ukončil ještě tento týden. [celá zpráva]

Separatisté drží průchody do Ruska

Pušilin přiletěl do Moskvy kvůli účasti na středeční demonstraci, která byla se souhlasem moskevské radnice svolána na podporu východoukrajinských separatistů.

Ukrajinská pohraniční služba vysvětlila, jak se mohl Pušilin dostat do Ruska přes uzavřené hranice. „Nyní je osm přechodů uzavřelo, ale Rusko navzdory dvojstranným dohodám tam dál umožňuje přechod,“ citovala ji Ukrajinska pravda

Jde o přechody v oblastech, které jsou pod kontrolou separatistů. Pušilin je přitom hledaný a byl na něj vydán zatykač.

Žádost o uznání samostatnosti

Vzbouřenci ze sousední Luhanské lidové republiky zároveň ve středu požádali 15 zemí o uznání své nezávislosti na Kyjevu.

„Nejvyšší sovět Luhanské lidové republiky, městská a okresní zastupitelstva a společenské organizace se obracejí na Ruskou federaci s prosbou rozhodnout o uznání Luhanské lidové republiky jako svrchovaného a nezávislého státu," citovala z dopisu povstalců ruská agentura ITAR-TASS.

Podobné dopisy putovaly například do Číny, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Srbska, Venezuely, Nikaraguy a na Kubu.

Doněcká lidová republika požádala Rusko o uznání už v květnu, a to hned dvakrát. Žádost poslaná ruskému prezidentovi, horní parlamentní komoře a ministerstvu zahraničí, ale zůstala bez odpovědi.

Obě lidové republiky vznikly bezprostředně po referendu v polovině května. Pro státní nezávislost se v něm údajně vyslovila drtivá většina voličů. Rusko pouze oznámilo, že výsledky hlasování „respektuje”.