„Federální rada poskytla souhlas prezidentovi Ruské federace použít ozbrojených sil s cílem zajistit bezpečnost života lidí. My jsme tento výnos nezrušili,“ řekl Ozerov. Dekret byl schválen na začátku března na žádost předsedy krymské autonomní vlády. Ozerov připomněl, že se ale netýkal jen Krymu, ale celé Ukrajiny. [celá zpráva]

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Předseda bezpečnostního a branného výboru zdůraznil, že podle ruských zákonů rozhodnutí o množství nasazených sil a použitém vybavení, zbraní a vojenské techniky záleží jen na rozhodnutí prezidenta Ruské federace. Ten rozhoduje sám i o tom, kde budou síly nasazeny.

Putinova žádost o povolení použít vojska na Krymu

Odpověď na otázku, zda může Putin kdykoli vyslat vojska na jihovýchod Ukrajiny, je podle Ozerova prostá: “Teoreticky ano.“

Ozevrov ale okamžitě podtrhl, že Moskva nemá zájem použít vojenskou sílu na Ukrajině. U hranic má Rusko stále soustředěné početné sbory včetně elitních gardových jednotek a navzdory svým prohlášením je nestáhlo.

Ozerov se vyjádřil i k možnosti použití ruských mírových sil na Ukrajině, o které žádali doněčtí separatisté, když v pondělí vyhlásili Doněckou lidovou republiku. [celá zpráva]

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: V Charkově došlo k potyčkám mezi demonstranty a policií. Zdroj:Reuters

Doněčtí separatisté ovšem mezitím od samostatnosti ustoupili. [celá zpráva]

Jako příklad uvedl Ozerov nasazení ruských mírových sil na gruzínských územích ještě před válkou s Gruzií: „Když jsme prováděli mírové operace v Abcházii a Jižní Osetii, bylo to rozhodnutí hlav Společenství nezávislých států (SNS) spolu se Ševarnadzem, který byl prezidentem Gruzie.“

Předseda přitom vyzdvihl, že Rusko může nasadit své jednotky v mírových operacích pouze na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN nebo v rámci SNS. Už v pondělí řekl, že ruská vojska nemohou vstoupit na území cizího státu na základě požadavku místních úřadů. Doněcká oblast nemá status autonomní oblasti.

Předseda bezpečnostního a branného výboru zopakoval, že Rusko má zájem na ústavní reformě na Ukrajině, aby obyvatelé jihovýchodních oblastí mohli „uvést v praxi přání, která v té či oné formě vyslovili.“