Podle úterní zprávy tiskové služby Kremlu ruský prezident oficiálně informoval Radu federace (horní komora ruského parlamentu), Státní dumu (dolní komora) a ruskou vládu o návrzích krymského parlamentu a zastupitelského sboru Sevastopolu o přijetí Krymu včetně Sevastopolu do Ruské federace a tedy o vytvoření nových subjektů v rámci Ruska. Toto oznámení je dalším procedurálním krokem na cestě k přičlenění Krymského poloostrova k Rusku.

Výsledky krymského referenda přivítala i Státní duma v rezoluci, kterou schválilo 441 poslanců. Dokument vítá "svobodnou volbu krymského národa a jeho snahu o znovusjednocení s Ruskem". Duma zároveň připravila návrh prohlášení, které reaguje na protiruské sankce USA a Evropské unie, oznámila to agentura ITAR-TASS. V prohlášení se uvádí, že Washington "už není schopen rozeznat černé od bílého a vlastence od fašistů".

Podpora Gorbačova

Poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov ocenil rozhodnutí obyvatel Krymu připojit se k Rusku. Podle něj tak napravují chybu stranického vedení, které Krym přičlenilo k Ukrajině.

„Jestli byl dříve Krym připojen k Ukrajině podle sovětských zákonů, tedy po stranické linii a bez ohledu na názor lidí, tak nyní se lid rozhodl napravit tuto chybu. To by se mělo uvítat, a ne za to vyhlašovat sankce,” řekl agentuře Interfax třiaosmdesátiletý Gorbačov, který zpravidla politiku svého nástupce Vladimira Putina ostře kritizuje.

„Pro vyhlášení sankcí by měly být velice vážné důvody, opravdu velmi vážné. A měly by být podpořeny OSN. Projevená vůle lidu Krymu, jakož i možné přijetí (Krymu) do Ruské federace, se takovým důvodem nejeví,” dodal Gorbačov.

Jednoznačný výsledek referenda

V nedělním referendu, vyhlášeném po faktickém obsazení Krymu ruskými vojáky, se téměř 97 procent z hlasujících voličů vyslovilo pro vstup do Ruské federace.

V pondělí nezávislost Krymu uznalo Rusko dekretem prezidenta Vladimira Putina. [celá zpráva] Nezastavily ho sankce, které proti vysoce postaveným ruským a krymským hodnostářům přijaly USA, Evropské unie, Japonsko a Kanada. [celá zpráva]

V úterý Putin předstoupí před obě komory parlamentu, který musí o připojení Krymu hlasovat.

Význam Krymu pro Rusko

Krym je pro Rusko důležitý, protože krymští Tataři byli dlouho postrachem širých ukrajinských stepí i Ruska. Anexe krymského chanátu v roce 1783 za vlády Kateřiny Veliké vyřešila letitý problém. Rusko navíc o poloostrov svedlo v letech 1853 až 1856 o poloostrov krvavou Krymskou válku.

FOTO: ti, Právo/Novinky

Tvrdé boje se o Krym sváděly i za druhé světové války, když se nacisté pokoušeli porazit Sovětský svaz a postupovali na jih k ropným polím.

Geografické otázky

Už v době anexe Krymu ale carské Rusko ovládalo levobřežní Ukrajinu, která se k němu připojila v roce 1654 po porážce kozáckého Hetmanátu. Ten čelil tlaku ze strany Polska. Při příležitosti třístého výročí Perejaslavské rady v únoru 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov, který byl Ukrajinec, administrativně připojil Krym k Ukrajinské SSR, zatímco do té doby byl součástí RSFRS. Zdůvodňoval to blízkými ekonomickými a kulturními vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR.

Z geografického hlediska to je zcela logické, protože RSFSR nemá s poloostrovem spojení, dělí je Kerčská úžina, zatímco s dnešní Ukrajinou a tehdejší Ukrajinskou SSR je Krymský poloostrov spojen úzkou Perekopskou šíjí.