V prohlášení, které ve Vídni vydala OBSE, se podle agentury AP uvádí, že tým pozorovatelů viděl „závažné důkazy... svědčící o přítomnosti” ruských vojáků.
Ve zprávě pozorovatelů, z níž citovala agentura Reuters, se jako příklad zjevné přítomnosti ruských vojáků na Krymu uvádí, že na jednom stanovišti stálo vojenské vozidlo UAZ 469 s poznávací značkou patřící ruské černomořské flotile. Na jiném místě bylo více než 50 vojáků v ruských uniformách, byť bez identifikačních nášivek, a s ruskou bojovou výzbrojí.

Tým pozorovatelů, v němž byli zástupci 19 států, včetně České republiky, se snažil na Krym dostat od 5. do 8. března, ale marně. Ozbrojené hlídky, které střežily zátarasy na silnicích, jim hrozily střelbou a v jednom případě vypálily varovné výstřely. [celá zpráva]

Na Krym se pozorovatelé nedostali.

Mise měla týdenní mandát, který byl v úterý prodloužen a rozšířen i na východ Ukrajiny. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij ve středu obvinil Rusko, že stáhlo do blízkosti ukrajinských hranic více než 80 000 vojáků, a vytvořilo tak "hrozbu totální invaze vedené z různých směrů".

Náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov v Moskvě hromadění vojenských sil na rusko-ukrajinských hranicích popřel. Sdělil, že Rusko schválilo úterní žádost Kyjeva o kontrolní let nad ruským územím, aby se Ukrajina ujistila, že jí nic nehrozí.

Rusko nedbá na varování

Sedm ekonomicky nejsilnějších zemí ze skupiny G7, tedy USA, Francie, Německo, Itálie, Británie, JaponskoKanada, v prohlášení vyzvalo Rusko, aby přestalo se všemi snahami o změnu postavení Krymu v rozporu s ukrajinským a mezinárodním právem.

Ruská anexe Krymu by podle vyjádření lídrů této skupiny byla jasným porušením Charty OSN i dalších smluv. Kromě dopadů na jednotu, územní celistvost a suverenitu Ukrajiny by anexe měla vážné důsledky pro právní řád, který chrání suverenitu všech zemí. Pokud Ruská federace k takovému kroku přistoupí, budou státy G7 reagovat „individuálně i kolektivně”, stojí v prohlášení.

Moskva má podle nich také přestat podporovat referendum o připojení poloostrova k Ruské federaci, které je plánované na neděli. Nedělní referendum nebude mít podle lídrů zemí skupiny žádný právní význam. Jeho nedostatečná příprava a zastrašující přítomnost ruských vojáků na poloostrově také zpochybňuje jeho výsledky.

„Ze všech těchto důvodů výsledek neuznáme,” stojí v prohlášení.

Rusko však nemíní ustoupit. Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s vůdcem krymských Tatarů řekl, že otázka respektování územní celistvosti Ukrajiny se rozhodne po referendu.