Článek
Jedním z britských plánů bylo vytvoření spolkového státu spojením rakouských zemí s Bavorskem, případně s Bádenskem-Württemberskem. Obě zmíněné země však zůstaly součástí Německa.
„Stalin ale řekl ne: Německo se musí rozdělit, ale Rakousko samotné zůstane,” informoval Karner o plánech začlenit Rakousko do širší spolkové země. Sovětský diktátor totiž nechtěl v regionu vytvořit žádnou obdobu Rakouska-Uherska, protože nakonec počítal s „ruskou předzahrádkou”.
„Tato Mezievropa měla být pod ruským vlivem, a to by Rakousko (spojené s Bavorskem) narušilo,” dodal Karner.
Federace s Československem?
Ruská historička Olga Pavlenkovová podle agentury APA připomněla, že Kreml až do léta 1943 zvažoval i možnou federaci Rakouska s některou ze zemí v regionu, například s Československem.
Sovětský ministr zahraničí Vlačeslav Molotov ještě v roce 1942 jednal s československým exilovým prezidentem Edvardem Benešem o federaci Rakouska, Československa a Polska. Beneš byl ale podle Pavlenkovové proti projektu, neboť nesouhlasil se silnou rakouskou pozicí v takovém svazku.
Moskevská deklarace, kterou 30. října 1943 podepsaly Sovětský svaz, USA a Británie, se skládá ze čtyř částí.
První obsahuje společnou deklaraci zmíněné trojice mocností a Číny, že budou do bezpodmínečné kapitulace pokračovat ve válce proti Německu, Itálii a Japonsku.
Druhá se týká obnovy demokratické Itálie.
Třetí část označuje anšlus Rakouska, tedy jeho připojení k Německu v březnu 1938, za neplatný a předpokládá demokratickou obnovu země. Poslední oddíl se zabývá nacistickými válečnými zvěrstvy, jejichž pachatelé by se měli zodpovídat v zemích, kde zločiny spáchali.