Už v březnu se nechal slyšet, že by ho mohly „okolnosti přinutit“ se ve volbách hlavy státu za čtyři roky znova angažovat. Prý ne z touhy po moci, ale „z povinnosti“, pokud by Francie třeba byla odkázána na volbu mezi krajní levicí a krajní pravicí. Nedávno spekulace pořádně přiživil, když se poprvé od odchodu z prezidentského úřadu objevil na zasedání vedení své strany – Svazu pro lidové hnutí (UMP).

Sarkozy má k návratu stále větší chuť.list Le Monde

Šlo o mimořádné jednání, které řešilo tíživou finanční situaci strany poté, co ústavní rada (obdoba ústavního soudu) potvrdila, že UMP nedostane ze státního rozpočtu proplaceny náklady na předvolební kampaň. Překročila totiž povolený limit.

Sarkozy zde ale vystoupil se zásadním politickým projevem a důrazně tak naznačil, že – jak prozrazují straničtí kolegové – comeback mu není nijak cizí. Brice Hortefeux, exministr vnitra jeho vlády, nemá pochybnosti. „Sarkozy má k návratu stále větší chuť,“ řekl listu Le Monde.

A reakce expremiéra Françoise Fillona prozrazuje, že uvnitř UMP se už rozhořel otevřený boj o příští kandidaturu na prezidenta. „UMP nesmí zatuhnout a čekat na nějakého anděla spásy,“ obul se do Sarkozyho Fillon, jenž je sám pevně odhodlán v roce 2017 kandidovat a případný Sarkozyho návrat by mohl jeho ambice zhatit. „Návrat poraženého prezidenta je velmi těžký, ještě se to nikomu nepodařilo,“ dodal v televizi France 3 Fillon, jenž jako premiér sloužil Sarkozymu pět let.

V cestě stojí Fillonovi ještě jeden zdatný soupeř – nynější šéf UMP Jean-François Copé, který se také netají prezidentskými ambicemi. Pokud by ale kandidoval Sarkozy, podpořil by Copé jeho.

Klid před bouří

Liberálně smýšlející Fillon a Copé, považovaný za představitele pravicového křídla strany, se utkali už jednou – v loňských volbách nového předsedy UMP. Ta skončila velmi těsným výsledkem a oba se navzájem obviňovali z volebních podvodů, načež se UMP ocitla na pokraji rozštěpení.

Letos v září chtěla UMP volbu předsedy zopakovat, avšak z obav před novými mocenskými třenicemi v období před komunálními volbami a volbami do europarlamentu v příštím roce od toho upustila. Namísto toho UMP zorganizovala v červnu elektronické hlasování všech členů, z nějž vzešel jako jednoznačný vítěz důraznější Copé ziskem 93 procent hlasů.

Napětí uvnitř strany se tím poněkud zklidnilo, alespoň do podzimu 2015, kdy Copému vyprší mandát. Půjde ale zřejmě o klid před novou bouří. A právě spor o vůdcovství ve straně přiměl Sarkozyho, aby zasáhl a nepřímo se nabídl, že právě on by mohl nejen zachránit UMP před rozkolem, ale učinit z ní opět vládní stranu, která má v Elysejském paláci svého člověka.