Pět akademiků a jeden konzervativní zákonodárce z Bavorska podalo tři stížnosti loni v květnu poté, co evropští představitelé schválili záchranný balíček pro krachující Řecko. Pomoc následně potřebovalo i Irsko a Portugalsko.

V poslední době se hovořilo o tom, že stejný scénář může nastat u ŠpanělskaItálie. Zhruba 440 miliard eur ve stabilizačním fondu eurozóny EFSF bylo však mezitím vyčerpáno. Německo jakožto největší evropská ekonomika do něj nalilo přes čtvrtinu  celkové výše.

Podle stěžovatelů byla peněžní výpomoc ilegální.

Ústavní soud toto tvrzení, které mělo potenciál rozbít 12 roků trvající evropskou měnovou unii, podle očekávání nepřijal, ovšem těsným poměrem hlasů. Soud od počátku upozorňoval, že vůbec nebude zvažovat ekonomické aspekty věci.

Rovněž se čekalo, že by soud mohl dát více pravomocí zákonodárcům. To se potvrdilo verdiktem, že o budoucí pomoci má rozhodovat též parlament.

Eurozóna a Mezinárodní měnový fond původně Řecku přislíbily pomoc ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,7 biliónu korun). Když se ukázalo, že to nebude stačit, byl letos dohodnut nový balík ve výši 109 miliard eur.