Politici se poté poklonili i památce tisíců ruských obětí stalinistických čistek a sovětských vojáků padlých při bojích s německými nacisty.

Putin a Tusk položili u památníku v lese poblíž západoruské Katyně věnce, načež učinili historické gesto, když si na místě masakru stiskli ruce na usmíření mezi oběma státy.

Premiéři Ruska a Polska Vladimir Putin a Donald Tusk (vlevo) si u památníku v Katyni symbolicky potřásli pravicí.

Premiéři Ruska a Polska Vladimir Putin a Donald Tusk (vlevo) si u památníku v Katyni symbolicky potřásli pravicí.

FOTO: Kacper Pempel, Reuters

Putin řekl, že není možné žít jen z minulosti a že nelze ze zločinů, jímž byl katyňský masakr, vinit ruský lid jako takový. Zdůraznil, že na minulost se ale nesmí zapomínat, ať je jakkoli hořká. „Nebylo nám dáno ji změnit, ale je v našich silách ji zachovat, zjistit pravdu a historickou spravedlnost,“ dodal s tím, že to už je práce pro historiky.

Moskva vinu přiznala až v roce 1990

Katyňský masakr, který nařídil přímo Stalin, dodnes zatěžuje vztahy Varšavy s Moskvou, která dlouhá desetiletí po druhé válce svou roli v tragédii popírala a maskovala ji tvrzením, že zločin spáchalo nacistické Německo. Stejně událost líčila polská komunistická propaganda.

Až v roce 1990 veřejně přiznal pravdu bývalý Sovětský svaz ústy Michaila Gorbačova. Ani poté však ruští představitelé nenavštívili místo masakru společně s polskými politiky. Praxi prolomil až nyní Putin, což je v Polsku považováno za obrovský vstřícný krok.

Stalinova touha po pomstě

Agenti Berijovy tajné policie NKVD pozabíjeli v Katyni oběti střelou z německé pistole do týlu, nebo je probodli bajonety z výzbroje Rudé armády. Za důvod k masakru označují historici Stalinovu touhu po pomstě za porážku bolševických jednotek v roce 1920, kdy Poláci zastavili jejich postup, a také jeho snahu připravit polský lid o jeho intelektuální elity.

Co se odehrálo v lese
- Oběťmi masakru se stalo na 15 tisíc důstojníků polské armády a další tisíce polských policistů, profesorů, lékařů a právníků, kteří padli do ruského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a SSSR na základě jejich paktu o neútočení z roku 1939.
- Zajatce NKVD soustředila do táborů, odkud je deportovala na místa hromadných poprav.
- Nejznámějším z nich se stal katyňský les, mimo jiné i proto, že zde na masové hroby popravených Poláků narazili v roce 1943 vojáci wehrmachtu.
- Nacistická propaganda objev vzápětí zveřejnila, což vedlo k přerušení vztahů mezi polskou exilovou vládou v Londýně a Moskvou.
Zdroj: DPA