"O Benešových dekretech nesmí být ani slovo. Lisabonská smlouva nemá nic společného s historickými právními dokumenty, pracujeme pro budoucnost," uvedl Balázs v Lucembursku.

Šéf maďarské diplomacie se domnívá, že český prezident Václav Klaus chce blokovat Lisabonskou smlouvu za každou cenu. "Skutečnost, že k tomu používá citlivé téma, jakým jsou Benešovy dekrety, může otevřít otázky, které nejsou v zájmu nikoho," uvedl Balázs.

Podle ministra je maďarský postoj v souladu s postojem mnoha evropských zemí. "Lisabonská smlouva s tím nemá nic společného, protože mluví o budoucnosti, nikoliv o minulosti, tedy nemá retrospektivní účinek. Pokud bychom se tohoto tématu dotkli, zavedlo by nás to dost daleko zpátky," dodal Balázs.

Maďarsko je proti otevírání ratifikačního procesu. "Kdyby se začalo od začátku, nic by z toho celého nebylo," řekl Balázs. Ministr doufá, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost 1. ledna 2010. "My pro to uděláme vše," dodal.

Dříve se Balázs vyjadřoval pro to, aby Česko i Slovensko dostaly právní a morální záruky k otázce Benešových dekretů. Podle něj by nemělo jít o výjimku. [celá zpráva]

Václav Klaus oznámil, že nepodepíše ratifikační dokument Lisabonské smlouvy, dokud Česko nedostane výjimku pro poválečné dekrety prezidenta Beneše. Podobný požadavek vzneslo také Slovensko.

Švédsko předsedající EU přitom našlo kompromis, který vyhovuje Klausovi. Na říjnovém zasedání Evropské rady by podle Füleho měly hlavy států a vlády sedmadvacítky slíbit, že česká výjimka bude při nejbližší změně evropského primárního práva schválena. [celá zpráva]

Britská vláda chce ratifikaci uzavřít

Klausův postoj nahrává do karet britským konzervativcům, kteří Lisabonskou smlouvu odmítají. Slibují, že pokud vyhrají volby, které se budou konat příští rok na jaře, budou požadovat uspořádání referenda, ve kterém ji Britové zřejmě odmítnou.

Naopak labouristická vláda Gordona Browna Lisabon hájí. Britský ministr zahraničí David Miliband při vystoupení v Mezinárodním institutu pro strategická studia (IISS) řekl, že schválení Lisabonské smlouvy o reformě institucí EU bude přínosem. Evropa se již nebude moci vymlouvat, že nepřipravila jasné strategické priority pro svou úlohu ve světě, zdůraznil.

Podle Milibanda unie provádí zahraniční politiku ad hoc a vysílá nejasné signály. Volba pro EU je jasná - buď se dá dohromady, nebo bude divákem ve světě utvářeném skupinou G2, tedy USA a Čínou, řekl šéf britské diplomacie. V zájmu Británie podle něj je, aby Evropská unie měla silnou zahraniční politiku, jejíž vytváření umožní Lisabonská smlouva. Vyzdvihl například zamýšlenou diplomatickou službu EU a především funkce dlouhodobého "prezidenta" a "ministra zahraničí" Evropské unie. Bude to znamenat, že summity s partnery mimo unii nepovedou stále jiné tváře rotujících předsednictví, řekl Miliband, o kterém se také spekulovalo jako o možném kandidátovi na post ministra zahraničí EU.

"Václav Klaus musí ještě konečně dát jasně najevo své záměry, ale Evropská unie a všech jejích 27 vlád prahne po tom, aby se zabývaly výzvami, které je čekají," vyzval Miliband Klause.