To, že odstupující ruský prezident bude chtít ukázat spíše přívětivou tvář, se předpovídalo. Poradce ruského prezidenta Sergej Prichoďko už dříve uvedl: "Formát Rady Rusko-NATO je velmi pozitivní.“

Ruští diplomaté agentuře Reuters sdělili, že Putin zdůrazňoval potřebu vzájemné spolupráce, ale vyjádřil námitky k rozšiřování NATO. Americký prezident George Bush chtěl do NATO přizvat Ukrajinu i Gruzii, což ale neprošlo, protože si to nepřály evropské země.

Putin se v projevu dokonce ani jednou nezmínil o plánu USA umístit ve střední Evropě protiraketový systém. To, že ruský prezident nechal tuto ožehavou otázku zcela stranou, je podle českého prezidenta Václav Klause překvapivé.

Po jednání ruský prezident pouze řekl, že oceňuje, že ruské obavy z instalace systému ve střední Evropě berou členské země NATO vážně.

Derniéra Bush - Putin

Pro Putina je účast na Radě Rusko-NATO premiérou i derniérou současně - ruský prezident totiž svůj post v Kremlu v květnu opouští. Vzkaz, který alianci zašle, tak alespoň na čas vymezí jisté mantinely i jeho nástupci Dmitriji Medveděvovi. Na summitu se loučí i americký prezident George Bush, který ve funkci končí v lednu příštího roku.

Oba státníci zaznamenali na summitu úspěchy i porážky. Bush oznámil dohodu s ČR o umístění amerického radaru v Brdech, přičemž mu projekt posvětila celá aliance. Dokument má být podepsán v květnu. Naopak, neúspěšný byl s plánem rozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii. To je vítězstvím Ruska, které ovšem nechtělo americký radar v ČR a sila s obrannými raketami v Polsku.

Přistoupí Albánie a Chorvatsko a vrátí se Francie

Účastníci summitu NATO rozhodli také o vstupu Albánie a Chorvatska do NATO. Řecko zablokovalo vstup Makedonie, protože nesouhlasí s názvem tohoto státu. Obává se, že název by mohl vést k velkomakedonským separatistickým snahám.

Svůj návrat do vojenských struktur NATO oznámila navíc Francie, která alianci opustila před 42 lety z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Charlese de Gaulla na protest proti dominantnímu postavení USA uvnitř aliance.

Šéf Elysejského paláce Nicolas Sarkozy na summitu oznámil, že příslušné rozhodnutí učiní Francie ještě letos, konkrétně v závěru svého předsednictví v EU plánovaného na 2. pololetí.

Z okruhu Sarkozyho se proslechlo, že Francie by oficiálně měla návrat do vojenských struktur aliance oznámit na summitu ve Štrasburku v dubnu 2009 u příležitosti 60. výročí svého založení.