Hlavní obsah

Rusko nemá zájem spolupracovat s USA na antiraketách

Novinky, ČTK, RIA Novosti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

LUCEMBURK/MOSKVA

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý v Lucemburku odmítl americkou nabídku. Podle ní se mohla Moskva podílet na americkém protiraketovém štítu. Podle Lavrova není nabídka zajímavá, neboť Spojené státy všechny věci rozhodly samy.

Článek

"Opravdu nevidíme možnost, že bychom se ke (štítu) přidali," řekl šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci po setkání se svým lucemburským protějškem Jeanem Asselbornem. "Máme pocit, že ve Washingtonu již bylo o všem rozhodnuto,"  vysvětlil důvod, proč nabídku odmítá. Podle něj by případná spolupráce musela začít společným vymezením bezpečnostních hrozeb.

"To, co navrhují Spojené státy, není podle našeho názoru adekvátní odpovědí na hrozby, které uvádějí," řekl ruský ministr zahraničí.

Výhrady generála

Generálplukovník Jevgenij Bužinskij se domnívá, že Severní Korea ani Írán, kvůli nimž se protiraketový deštník nad Evropou má vybudovat, nemůžou ohrozit území USA. "Aby je bylo možné skutečně ohrozit, je nutné vlastnit mezikontinetálními rakety s délkou doletu deset tisíc kilometrů. Bez ohledu na přání těchto zemí rozvíjet svou raketovou techniku, reálné možnosti těchto vlád mají svá omezení. Jsou schopné stavět rakety s doletem 3,5 tisíce kilometrů, které mohou být zničeny současnými systémy rozmístěnými v Evropě," uvedl generál s tím, že nejen KLDR a Írán, ale ani Pákistán, Izrael nebo Indie nejsou schopné podobné rakety zkonstruovat.

Moskva má podle Lavrova dojem, že štít má sloužit jiným účelům. "Mám pocit, že uskutečnění tohoto projektu by mohlo destabilizovat situaci v Evropě," dodal ministr.

NATO musí zaujmout postoj k americkým antiraketám

Otázka protiraketového systému by měla dominovat setkání Lavrova s ministry zahraničí členských států NATO ve čtvrtek v Oslu. Severoatlantická aliance se na něm bude muset rozhodnout, jak se postavit k protiraketové obraně. Zejména se to podle náměstka generálního tajemníka NATO Martina Erdmanna týká zemí, které deštník nebude chránit.

Dvoudenní schůzka v Oslu bude prvním ministerským jednáním NATO od ledna, kdy USA požádaly oficiálně ČR a Polsko o přijetí protiraketových základen. Za ČR se jí zúčastní šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.

Spojenci v NATO se shodují, že by Rusko mělo být do celého procesu nějakým způsobem zahrnuto. Erdmann Lavrovova slova nepovažuje za konečná.

Jednání USA s Polskem

Dialog s Ruskem ale má podle úterního vyjádření amerického ministra obrany Roberta Gatese pokračovat  na úrovni expertů. Uvedl to při návštěvě Varšavy- Tam jednal se svým polským protějškem Aleksandrem Szczyglem o umístění amerických antiraket.

Szczyglo zopakoval, že polská vláda vyjádřila o nabídku USA zájem, ale souhlas je podmíněn tím, že výsledkem jednání se Spojenými státy bude zvýšení bezpečnosti Polska.

Gates Poláky ubezpečil, že ochrana jejich země se zvýší. "Musíme se na základnu dívat v dlouhodobém horizontu deseti až dvaceti let, situace na světové scéně se dramaticky mění a štít bude chránit před ohrožením z jihu, především z Íránu," uvedl Gates.

Reklama

Související články

Parkanová: radar USA doplní systém NATO

Americký systém ochrany před raketami dlouhého doletu, jehož radarová součást by mohla být v ČR, má být provázán se systémem obrany proti střelám krátkého...

Výběr článků

Načítám