Článek
Možná je to tím, že se pro církevní kariéru rozhodl již jako pětiletý chlapec. "Bylo to na jaře 1932, když do bavorského Tittmoningu zavítal na návštěvu kardinál Michael Faulhaber. Josef přišel domů a řekl otci: Chci být taky kardinál," vzpomíná papežův bratr Georg.
Sen se splnil Josefovi před třiceti lety, kdy jej papež Pavel VI. prohlásil "knížetem církve". Od roku 1981 pak stál v čele Kongregace pro nauku víry a nekompromisně hájil konzervativní dogmata. Jako osmasedmdesátiletý teolog se nakonec stal 19. dubna 2005 novým papežem Benediktem XVI. [celá zpráva]
Volba "strážce pravé víry" katolické církve tehdy nevzbudila žádné velké nadšení. A je pravda, že od nástupu na Petrův stolec čas od času z jeho slov a vystoupení probleskne něco ze starého harcovníka. Třeba minulý měsíc, když v kázání na severu Říma obhajoval fyzickou existenci pekla, přestože sám Katolický katechismus je v této otázce opatrnější.
Jinak ale podle vatikanologů někdejší "boží rottweiler" po dvou letech ve funkci spíše zkrotl. Choulostivých témat euthanasie, potratů, homosexuálních svazků či zdrženlivosti jako zbraně proti chorobě AIDS se příliš nedotýká [celá zpráva], a raději mluví proti invazi do Iráku, o náboženské svobodě či boji proti světové chudobě.
"Je to tím, že Josef Ratzinger přeci jenom zůstává týmž člověkem, který v 60. letech prosazoval řadu progresivních změn. Asi na stará kolena znovuobjevil svou někdejší svobodu," míní profesor dějin liturgie z Říma Keith Pecklers. V disertační práci z roku 1953 ostatně mladý Ratzinger napsal, že "církev zde není od toho, aby se zapojila do světských záležitostí a vnucovala světu své názory a vůli, nýbrž aby nabízela způsob, jak žít".
Politické přehmaty
Benedikt XVI. se po zvolení označil za "prostého a pokorného dělníka na vinici Páně", a bezděky tím podtrhl rozporuplnost své povahy. S obrazem konzervativního inkvizitora totiž nejde dohromady fakt, že je plachým, mírným a poněkud úzkostlivým člověkem. "Vypadá spíše jako hodný děda, než vládce Vatikánu," napsal tento týden deník The New York Times.
S tím ale nejspíš souvisí také Benediktovy chyby a přehmaty v úřadu. Když hovořil 12. září 2006 na univerzitě v Řezně, použil v přednášce o vztahu víry a rozumu neopatrně citát, označující islám za násilné náboženství. [celá zpráva] Vůbec mu nepřišlo na mysl, že muslimové a po nich i média vytrhnou z kontextu jeho slov jediný výrok. Následovaly protesty v řadě muslimských zemí, a nechtěnou kontroverzi se mu nakonec povedlo utišit při listopadové návštěvě Turecka. Obdobně neobratně si počínal v kauze varšavského arcibiskupa Wielguse, jehož nejprve v úřadu potvrdil, a pak jej musel kvůli spolupráci s komunistickou tajnou službou narychlo odvolávat. [celá zpráva]
Papež nosí Pradu
V soukromí je milovníkem koček, slušným klavíristou, znalcem Mozarta a Beethovena a mluví šesti jazyky. Je prý velmi střídmý, ale má slabost pro mozzarellu. Marnivější je v oblékání - preferuje zejména značky Gucci a Prada.