Hlavní obsah
Britský premiér Boris Johnson Foto: Pool, Reuters

Británie se bičuje za selhání u covidu

Úvodní postup Británie při řešení pandemie covidu-19 představuje jedno z nejhorších selhání v oblasti veřejného zdraví v dějinách země. Uvádí to v úterý zveřejněná parlamentní zpráva, podle níž ministři i vědci zaujali k šíření nemoci „fatalistický“ přístup, jenž zvýšil počet obětí.

Britský premiér Boris Johnson Foto: Pool, Reuters
Británie se bičuje za selhání u covidu

„Skupinové myšlení“ (tj. neochota vybočit z davu), domněnky o britské výjimečnosti a záměrně „pomalý a postupný“ přístup pak podle zprávy způsobily, že ostrovní země dopadla „výrazně hůře“ než jiní.

Uzávěra měla přijít dříve

„Byla to záměrná politika navržená oficiálními vědeckými poradci a přijatá vládami všech částí Spojeného království,“ uvádí se podle listu The Guardian ve zprávě, která dodává: „Nyní je zřejmé, že to byla špatná politika a že vedla k vyššímu počátečnímu počtu úmrtí, než k jakému by vedla včasná důraznější politika.“

Zpráva se opírá o výpovědi 50 svědků včetně exministra zdravotnictví Matta Hancocka a Dominika Cummingse, někdejšího klíčového poradce premiéra. Oba tvrdili, že se zdráhali vystoupit proti tehdejšímu vědeckému konsenzu.

Podle profesorky Trish Greenhalghové z Oxfordské univerzity to ukazuje „nepříliš zdravé vztahy“ mezi vládou a jejími vědeckými poradci. „Zdá se, že státní i poradní orgány opakovaně upřednostňovaly nepodnikání rozhodných kroků před principem předběžné opatrnosti,“ řekla. Podle ní se i „vládní ministři zdráhali prosazovat vědecká doporučení, která se zdála být v rozporu se zdravým rozumem a interpretací probíhající krize“.

Pro zemi, jež má prvotřídní odborné znalosti v oblasti analýzy dat, bylo téměř nepředstavitelným neúspěchem, že čelí největší zdravotní krizi za posledních 100 let prakticky bez dat pro analýzu.
z parlamentní zprávy

Britští vědci se zpočátku shodovali, že nákaza většiny lidí je nevyhnutelná, protože panuje nedostatek testů a vyhlídky na rychlý vývoj vakcíny proti koronaviru jsou nulové. Britská vláda kvůli tomu otálela se zavedením přísných uzávěr po vzoru východu a jihovýchodu Asie.

Greg Clark, šéf parlamentního výboru pro vědu a techniku, ale popřel, že by vláda usilovala o „stádní imunitu“. „Byl to spíše odraz fatalismu: že když není vyhlídka na vakcínu, pokud si myslíte, že lidé neposlechnou výzvy k uzavření na dlouhou dobu, a máte nedostatečnou schopnost testovat, sledovat a izolovat lidi, je to (stádní imunita) to, co zbývá,“ řekl.

Plošnou uzávěru vyhlásil kabinet premiéra Borise Johnsona až ve chvíli, kdy byl přetížen zdravotnický systém. „Toužili vyhnout se uzávěře kvůli obrovským škodám, jež by způsobila ekonomice, zbytku zdravotnictví a společnosti. Při absenci dalších strategií, jako je přísná izolace nakažených, přesné trasování těchto případů a rozsáhlé kontroly hranic, byla ale (uzávěra) nevyhnutelná a měli ji vyhlásit dříve,“ uvedli ve zprávě poslanci.

Británie byla jednou z prvních zemí, která v lednu 2020 vyvinula test pro covid-19. Pak ale „promarnila“ svůj náskok a „přeměnila jej v permanentní krizi“. V březnu totiž vláda rozhodla zastavit masové testování, což mělo těžké následky.

„Pro zemi, jež má prvotřídní odborné znalosti v oblasti analýzy dat, bylo téměř nepředstavitelným neúspěchem, že čelí největší zdravotní krizi za posledních 100 let prakticky bez dat pro analýzu,“ uvádí zpráva.

Pozitiv jen poskrovnu

Koronavirová krize tak odhalila „závažné nedostatky ve vládním mechanismu“, kdy veřejné orgány nebyly schopny sdílet důležité informace a vědecké poradenství oslaboval nedostatek transparentnosti a příspěvků mezinárodních odborníků.

Autoři zprávy ocenili jen některé aspekty britské reakce na covid, zejména rychlý vývoj, schválení a dodání vakcín a špičkovou světovou studii Recovery, která popsala účinnou léčbu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků