EU chce znovuotevřít úřad v Kábulu

Státy sedmadvacítky se podle listu shodují na tom, že prohloubení komunikace s vládou islamistického hnutí Tálibán je nezbytné, aby EU v zemi mohla lépe prosazovat své cíle: lobbovat za dodržování lidských práv, pomáhat předejít humanitární krizi a dohlédnout na to, že Tálibán plní svůj závazek, že se Afghánistán znovu nestane vývozcem terorismu.

Brusel také reaguje na postup Ruska, Turecka a Číny, které po svržení předchozí vlády své ambasády v Afghánistánu nezavřely a snaží se s novým režimem vybudovat úzké vztahy.

Podle zdrojů deníku už na plánu znovuotevření kábulského zastoupení pracuje Evropská služba pro vnější činnost, tedy unijní diplomatická služba. Úřad by kromě unijních činitelů mohli využívat také diplomati členských zemí EU.

Brusel v září vyslal do Afghánistánu tým, který měl vyhodnotit proveditelnost záměru. Bez fyzické přítomnosti v Afghánistánu by totiž EU nemohla dohlédnout na efektivní realizaci přislíbeného balíčku regionální pomoci v hodnotě přibližně miliardy eur (25,7 miliardy Kč).

Termín otevření úřadu bude ale podle zdrojů záviset především na vyřešení bezpečnostních otázek.

Brusel se nyní s Kábulem snaží vyjednat dohodu, která by umožnila zajistit ochranu budovy zastoupení soukromou ostrahou či ochrankami členských států. Tálibán ale trvá na tom, že zahraniční zastoupení v Afghánistánu mohou chránit jen jeho bezpečnostní složky.

„Pokud jde o to, kdo našim zaměstnancům bude zajišťovat bezpečnost, zjišťujeme, jaké jsou stávající možnosti,“ prohlásila Nabila Massraliová, mluvčí šéfa unijní diplomacie.

Potvrdila také, že v první fázi by šlo pouze o znovuotevření zastoupení EU. „Členské státy se mohou připojit, ale to je na jejich uvážení,“ podotkla. „Jak jsme opakovaně uvedli, není to známka uznání (vlády Tálibánu). Chceme být schopni lépe pomáhat afghánským lidem, kteří to potřebují, tím, že budeme blíž,“ zdůraznila.

Po převzetí moci Tálibánem přestal Západ poskytovat afghánské vládě rozvojovou pomoc, na níž je ekonomika země závislá. Bez této podpory se však Afghánistán brzy zhroutí, varoval v sobotu Per Olsson Fridh, švédský ministr pro rozvoj.

„Země je na pokraji kolapsu a k tomu dojde dříve, než jsme si mysleli,“ řekl agentuře Reuters. Dodal, že stejně jako mnohé další země a instituce i Švédsko odmítá posílat Kábulu peníze skrze Tálibán a snaží se navýšit svou humanitární pomoc afghánským občanským iniciativám.

„Postrčíme Afghánistán směrem k chaosu, anebo se pokusíme zemi stabilizovat?“ přidal se Fauád Čaudhrí, pákistánský ministr informací. Zároveň podtrhl, že je nezbytné rozmrazit finanční rezervy Kábulu v zahraničí.