Çavuşoglu po jednání řekl, že navzdory rozdílným názorům „obě země posílí spolupráci k nastolení trvalého míru v Sýrii”. Podle Zarífa se ministři shodli na tom, že je třeba „zachovat územní celistvost Sýrie a umožnit Syřanům, aby rozhodli o své vlastní budoucnosti”.

„Všichni bychom se měli postavit proti extremismu Islámského státu (IS) a fronty An-Nusra,” prohlásil podle agentury AP po jednání Zaríf.

Turecko až dosud  podporovalo sunnitské vzbouřenecké skupiny bojující proti Bašáru Asadovi včetně radikální Fronty an-Nusra. Trvalo na odchodu Asada, který požadoval ještě v srpnu Çavuşoglu. Turecký velvyslanec v Moskvě však tento týden dal najevo, že by se na řešení syrské krize mělo podílet i stávající vedení, aniž by  upřesnil jak.

Zachování celistvosti

Pro šíitský Írán sice jsou zásadním problémem sunnitské islamistické skupiny, které usilují o převzetí moci v případě Asadova pádu, ze Zarífova vyjádření je ale jasné, že Turecko, Írán i současná syrská vláda mají jeden společný zájem - zachování územní celistvosti. Syrští Kurdové z milic YPG by ale rádi dosáhli větší autonomie v syrském Kurdistánu Rodžavě. Doufali, že jim k tomu pomůže boj proti Islámskému státu, ve kterém představují rozhodující sílu.

Turecko se velmi obává vzniku Kurdistánu, protože má pocit, že by to posílilo snahu kurdských separatistů v Turecku ze strany PKK, proti kterým vede regulérní občanskou válku. PKK je navíc propojeno se syrskými kurdskými milicemi YPG.