„Reformní proces v minulém roce v Turecku zpomalil kromě jiného také kvůli volebním průtahům a pokračujícímu politickému rozdělení,” uvádí komise. Podle jejího názoru jsou klíčové zákony v oblasti vlády práva, svobody vyjadřování a shromažďování v rozporu s evropskými standardy.

Hahn zmínil sílící tlak a zastrašování novinářů a médií či změny v zákonech, které umožňují blokovat obsah na internetu. „Změny v těchto oblastech jsou nutnými prioritami v tureckých snahách o přistoupení k EU. Jsou v tureckém vlastním zájmu,” prohlásil eurokomisař.

„Prezident se dál zapojoval v široké oblasti domácích a zahraničněpolitických otázek, což v Turecku vedlo ke kritice, že překračuje své ústavní pravomoci,” upozorňuje zpráva.

Zpráva také zdůrazňuje, že musí opět začít mírové rozhovory s Kurdy poté, co letos po předchozích pokrocích zkrachovaly dosavadní snahy o urovnání. Turecko pod pláštíkem boje s Islámským státem zahájilo útoky na Kurdskou stranu pracujících PKK: „Komise doufá, že uvidí konec eskalace násilí v Turecku a návrat k rozhovorům o trvalém řešení kurdské otázky.” Pokrok lze prý naopak čekat v otázce urovnání sporů okolo Kypru.

Prioritou nové vlády, která vzešla z opakovaných voleb na počátku tohoto měsíce, musí být podle zprávy EK řešení zmíněných nedostatků. Volby 1. listopadu vyhrála vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl prezident Recep Tayyip Erdogan, vyhrála zcela přesvědčivě, získala v parlamentu absolutní většinu.

Turecko už v roce 1987 požádalo o členství v tehdejším Evropském hospodářském společenství (EHS), v roce 1999 jej země EU uznaly za kandidátskou zemi, v roce 2004 bylo rozhodnuto zahájit rozhovory o členství. Otevřeno je nyní 14 z 33 kapitol, které je před vstupem třeba dojednat.

Ankara zprávu nekomentovala.

Rozšiřování EU

„Proces rozšiřování EU, který zahrnuje země východního Balkánu a Turecko, představuje v těchto státech významný nástroj posilování právního státu a lidských práv,” míní Hahn.

Sbližování s Unií je také v těchto zemích jedním z motorů ekonomického růstu, podporuje regionální spolupráci a v důsledku také stabilitu regionu. A migrace je dalším důvodem ke zvýšené kooperaci těchto zemí navzájem, ale také s EU.

S Černou Horou se jedná od roku 2012, se Srbskem od roku 2014. Dohoda o stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou začala platit v červnu, s Kosovem byla podepsána minulý měsíc.

Klíčový partner při řešení uprchlické krize

Otázka zamrzlých přístupových rozhovorů nabyla letos na aktualitě, protože součástí dohody s Tureckem o řešení uprchlické krize je i uspíšení vstupu do EU, o což žádá Ankara spolu s usnadněním vízového režimu a s finanční pomocí ve výši třech miliard eur ročně.[celá zpráva]

„Oceňuji tureckou podporu více než dvou miliónů uprchlíků ze Sýrie a Iráku,” zdůraznil Hahn před europoslanci z výboru pro zahraniční věci příspěvek Ankary ke zvládání uprchlické krize.

Hahn europoslancům připomněl, že Unie s Tureckem spolupracuje v mnoha dalších oblastech, od zahraniční politiky přes boj s terorismem až po intenzivní hospodářské kontakty.