Hlavní obsah
Předsedkyně Evropské komise pro období 2019 až 2024 Ursula von der Leyenová Foto: Francois Lenoir, Reuters

Eurokomisař

Eurokomisaři jsou vysíláni členskými zeměmi Evropské unie do Evropské komise. Jejich působnost však neurčují národní zájmy zemí, které je vyslaly, ale zájmy celé EU. Evropská komise je totiž instituce nadnárodní a nemá podléhat partikulárním zájmům vlád.

Předsedkyně Evropské komise pro období 2019 až 2024 Ursula von der Leyenová Foto: Francois Lenoir, Reuters
Eurokomisař

Eurokomisaři mají iniciativní a kontrolní roli. V EU jsou něco jako vláda, opravdovou volenou vládu vzešlou z parlamentu však Unie nemá.

Výkonným orgánem je právě Evropská komise, která přichází s návrhy a je motorem celého chodu společenství. Komise připravuje návrhy nových evropských zákonů, které předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

Co Komise dělá? Evropská komise má čtyři hlavní úkoly:
1. předkládat návrhy zákonů Parlamentu a Radě
2. řídit a provádět politiku EU a plnit rozpočet
3. vymáhat evropské zákony (společně se Soudním dvorem)
4. zastupovat Evropskou unii na mezinárodní scéně, např. při sjednávání dohod mezi EU a jinými zeměmi.

Komisaři jsou svými státy do své funkce navrhováni. Nesmějí však přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy EU.

V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní komisaři jsou společně jmenováni Radou EU, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy.

Komise zastupuje EU navenek

Komise sleduje dodržování práva EU a může například proti členskému státu, který neplní své povinnosti, zahájit příslušné řízení. V oblasti hospodářské soutěže může udílet pokuty přímo i jednotlivým osobám.

Komise je tím orgánem, který zastupuje Evropskou unii navenek, včetně udržování diplomatických styků a sjednávání mezinárodních smluv. Spravuje z převážné části rozpočet EU.

Sídlem Komise je Brusel, ale má kanceláře i v Lucemburku, zastoupení ve všech
zemích EU a delegace v mnoha hlavních městech po celém světě.

Lisabonská smlouva mění počet eurokomisařů

Stejně jako Parlament a Rada, byla i Evropská komise ustavena v 50. letech 20. století na základě zakládajících smluv EU.

Podle Lisabonské smlouvy, jíž se reformují instituce EU, se od roku 2014 zavádí pravidlo, že ne každý stát v Komisi bude mít své zastoupení a že právo vybírat komisaře budou mít dvě třetiny členů a toto právo bude rotovat.

Rozhodnutí je z hlediska fungování Unie pouze kosmetickou úpravou, v optice národních politik se však jedná o významné politické rozhodnutí. Možná i z toho důvodu využila Evropská rada právo stanovit vlastní počet eurokomisařů, které ji Lisabonská smlouva uděluje, a rozhodla se ponechat počet odpovídající počtu členských států.

Po odchodu Británie z EU se počet eurokomisařů ustanovil na 27.

Nová Komise je jmenována každých pět let, do šesti měsíců po volbách do Evropského parlamentu. Postup je následující:
* Vlády členských států se společně dohodnou na tom, koho pověří za nového předsedu Komise.
* Pověřeného předsedu Komise pak schválí Parlament.
* Pověřený předseda Komise si po jednání s vládami členských států vybere další členy Komise.
* Nový Parlament pak s každým členem vede pohovory a vydá své stanovisko ohledně celého týmu. Když je nová Komise schválena, může oficiálně začít pracovat.

Lisabonskou smlouvu jako poslední podepsal český prezident Václav Klaus, který proti ní měl dlouhodobé výhrady. Podle něj snižuje váhu členských zemí a kompetence ještě více přenáší do Bruselu.

Prvním komisařem za Českou republiku se hned po vstupu do EU stal Pavel Telička. O pár měsíců později jej v nově vznikající (tzv. první Barrosově) komisi nahradil Vladimír Špidla.

Pavel Telička

Foto: Jakub Peršín, Právo

José Manuel Barroso pak vedl komisi i v druhém období od roku 2010 do roku 2014, za Česko v komisi tehdy zasedal Štefan Füle.

Štefan Füle

Foto: Petr Horník, Právo

Současnou eurokomisařkou za Česko je už ve druhém období Věra Jourová, někdejší ministryně pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), kde byla za hnutí ANO 2011. V letech 2014 až 2019 byla její agendou spravedlnost, ochrana spotřebitelů a otázka rovnosti pohlaví. Pro období 2019 až 2024 se stala její agendou otázka hodnot a transparentnosti a dodržování zásad právního státu. Stala se také místopředsedkyní Evropské komise.

Věra Jourová (ANO)

Foto: Petr Horník, Právo

Vláda České republiky ji na post eurokomisařky do vznikající komise Jeana-Claudea Junckera nominovala 21. července 2014. Do funkce Jourová nastoupila 1. listopadu 2014, kdy byla nová Evropská komise schválena. 26. srpna 2019 druhá vláda Andreje Babiše odsouhlasila opětovnou nominaci Jourové na post eurokomisařky, funkce ve druhém období se ujala 1. prosince 2019.

Resorty Evropské komise
Předseda
výkonný místopředseda, zelená politika
výkonný místopředseda, digitální trh
výkonný místopředseda, hospodářství ve prospěch lidí 
místopředseda, vysoký představitel pro zahraničí a bezpečnostní politiku (ministr zahraničí)
místopředseda, interinstitucionální vztahy a strategický výhled
místopředseda, hodnoty a transparentnost
místopředseda, podpora evropského způsobu života
místopředseda, demokracie a demografie
Ostatní resorty
Rozpočet a správa
Obchod
Inovace, výzkum, kultura, vzdělávání a mládež
Pracovní místa a sociální práva
Hospodářství
Zemědělství
Vnitřní trh
Soudržnost a reformy
Zdraví a bezpečnost potravin
Spravedlnost
Rovnost
Vnitřní věci
Řešení krizí
Doprava
Sousedství a rozšíření
Mezinárodní partnerství
Energetika
Životní prostředí, oceány a rybolov
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků