Americký list napsal, že inspektoři Organizace pro zákaz chemických zbraní OPCW prověřovali jen provozy, které Damašek označil za chemické laboratoře, protože chtěli zabránit tomu, aby Damašek celou dohodu nevypověděl, a protože v ostatních částech Sýrie jim Syřané nezajistili osobní bezpečnost.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Asad sice loni nechal zlikvidovat valnou většinu svých zásob chemických zbraní, aby unikl útokům USA poté, co sarin 21. srpna 2013 zabil přes 1400 lidí.

Podle analytiků ale Asadův režim od té doby vyrobil nové zbraně, zejména bomby naplněné chlórem, který sice není na seznamu zakázaných látek, ale nesmí se vojensky využívat. Obávají se, že by chlór mohl nasadit i masově. Američtí představitelé ale mají podezření, že si syrský režim uchoval i malé množství prekurzorů k výrobě nervových plynů, jako je právě sarin nebo VX.

Inspektoři se dostali jen do míst, jež Sýrie označila, a navíc s osmačtyřicetihodinovým upozorněním předem, uvádí list The Wall Street Journal a dodává: „Pravidla hry určovali Syřané.“

„Neměli jsme na výběr a museli jsme s nimi spolupracovat. Kdybychom chtěli dělat věci po svém nebo s ním jednali moc agresivně, narazili bychom na bezpečnostní problémy,“ citoval list jednoho z členů mise OPCW Scotta Cairnse.

Riziko ztráty kontroly

Experti se nyní snaží zjistit, jaké chemické zbraně by byl režim ještě schopen nasadit, a co by ho případně mohlo vést k jejich použití.

„Tajné služby se domnívají, že Asad chce tyto rezervy využít k obraně bašt režimu. Existuje ale také nebezpečí, že může nad arzenálem ztratit kontrolu, nebo jej předá spojeneckému libanonskému Hizballáhu. Kdyby režim padl najednou, dostaly by se tyto zbraně do rukou IS nebo jiným teroristickým skupinám,“ napsal list.