Na vrcholu války měly Spojené státy na 505 základnách v Iráku přes 170 000 vojáků a zařízení pro ně stěhují ze země už přes rok. Logističtí experti na počátku odhadovali, že je třeba přemístit téměř tři milióny kusů zařízení od letadel, helikoptér, tanků přes počítače po osvětlení či agregátory. Cena materiálu byla odhadována na 7,8 miliardy dolarů.

„Je to naše největší stěhování vojenského zařízení od druhé světové války,“ poznamenal k tomu vojenský historik Jerry Brooks pro agenturu Reuters.

Vojáci, nákladní vozy a zbraně opouštějí Irák v podstatě nepřetržitě. Minulý týden v zemi zůstávalo 18 000 vojáků, z nichž každý den odjížděly stovky. Od loňského září byly odvezeny dva milióny kusů zařízení, některé zpět do USA, některé do Afghánistánu, další na jiná místa.

Do letošního září bylo množství materiálu zredukováno na objem pro 20 000 nákladních vozů. Minulý týden zbývalo naložit asi 9000 aut.

„Není to tak oslňující, jako když jste na hlídce ve vesnici a někomu pomáháte, stavíte školu nebo chytáte teroristu. Ale je to historická událost. Věřím, že v budoucnu budou v armádních školách studovat logistiku stěhování z Iráku,“ poznamenal brigádní generál Bradley Becker.

Jídelna na bagdádské základně.

Jídelna na bagdádské základně

FOTO: fotobanka Profimedia

Některé americké základny v Iráku byly jen malými pouštními výspami, ale například základna Victory v Bagdádu hostila na 40 000 vojáků a 20 000 pracovníků nasmlouvaných firem, které chránila 42 kilometrů dlouhá betonová zeď s ostnatým drátem. Tamní vodárna vyrobila denně téměř 8,5 miliónu litrů vody, v prádelnách s 3000 pračkami se dalo za 24 hodin vyprat 36 000 košů špinavého prádla, základna měla jídelnu o velikosti sportovního stadiónu i vlastní výrobnu ledu.

Některá zařízení ale nemá pro Američany cenu stěhovat. Týká se to například toalet. Výjimkou je jediná – ta, kterou měl ve své cele na bagdádské základně zadržený exprezident Saddám Husajn. Toaletu za oceánem plánují vystavit ve vojenském muzeu.