Hlavní obsah

Syndrom u veteránů z Iráku a Afghánistánu vzniká poškozením mozku

Los Angeles

Vážný problém veteránů z Iráku a Afghánistánu, posttraumatická stresová porucha (PTSD) přímo souvisí s traumatickým poškozením mozku (TBI). Změny na mozku vedou k rozvinutí posttraumatického stresu a neadekvátně velké reakci na strach. Ukázala to nová lékařská studie z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Dosud vojenští lékaři léčili obě nemoci zvlášť.

Foto: Reuters

Američtí vojáci na místě sebevražedného atentátu v Kandháru

Článek

Posttraumatický stres byl dosud chápán jako psychologický problém vojáků vracejících se z válečných misí. Byl pojímán jako reakce na bolestné zkušenosti, které voják prožil. Tyto zážitky u něj zůstávají a mají vlivy na produkci hormonů vytvářených při stresu.

Vědci ale nyní odhalili, že posttraumatický stres je spojen s traumatickým poškozením mozku, způsobeným třeba při explozích nastražených náloží, kdy se mozek v hlavě fyzicky otřese. K následkům TBI patří nevolnost vedoucí až ke zvracení, silné bolesti hlavy a dlouhodobá ztráta smyslů i problémy s řečí.

Statistiky ukázaly, že 44 procent vojáků, kteří utrpěli traumatické poškození mozku, trpí také posttraumatickým stresovým syndromem. U lidí, kteří neměli poškozený mozek, to bylo jen devět procent.

Nejde však jen o prostou koincidenci danou tím, že při explozi nastražené nálože se otřese mozek a voják také zažije stres. Při otřesech jsou při otřesech právě klíčové oblasti mozku, především amygdala ve střední části spánkového laloku, což zvyšuje značně riziko, že se vyvine posttraumatická stresová porucha.

Vazbu ukázaly krysy

Tým vědců pod vedením Maxine Regera zkoumal vztah PRSD a TBI u krys. Jedné skupině krys způsobil traumatické poškození mozku. O dva dny později tuto skupinu i kontrolní skupinu krys, u níž nebyl mozek poškozen, vystavil stresové situaci.

Krysy z první skupiny reagovaly zcela odlišně na situace vyvolávající strach. Jejich reakce byla neadekvátně silná. Krysy z kontrolní skupiny reagovaly, jak je běžné. Podle Regera právě poškození mozku vedlo k tomu, že se u krys z prvé skupiny projevoval strach. U krys, které měly mozek poškozen otřesy, se v amygdale objevilo více receptorů souvisejících s učením. Traumatické poškození mozku vedlo k tomu, že se jejich počet znásobil, a proto byla reakce na strach větší.

Právě neurony v amygdale jsou velmi citlivé na otřesy. Jsou navíc součástí Papezova emočního okruhu a významně ovlivňují chování při strachu. Vědci ale současně upozornili, že je nutno brát v potaz ještě další faktory, zejména genetické, ale také zážitky z dětství.

Reklama

Výběr článků

Načítám