Hlavní obsah

Obamova vláda má peníze už jenom na den

Právo, Jiří Roškot
Washington

Federální vládě USA bezprostředně hrozí, že nebude mít ani cent na svůj provoz, pokud se do dnešní páteční půlnoci většinoví republikáni ve Sněmovně nesjednotí s demokraty na výdajích a škrtech nynějšího finančního roku nebo znovu neprodlouží rozpočtové provizorium. Obě strany i v noci na pátek jen s námahou hledaly kompromis, ale řešení nenalezly.

Článek

Předchozí dvě jednání s prezidentem Barackem Obamou skončila krachem kvůli neústupnosti republikánů. Obama pověřil obě strany, aby jednaly dál.

„Vyšli jsme jim vstříc na půl cesty, a oni řekli ,ne‘. Vyšli jsme jim vstříc úplně, a zase řekli ,ne‘,“ hájil se šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid. „Nikdo nechce ochromit vládu,“ konstatoval republikánský předseda Sněmovny John Boehner.

Čajové párty jim křičí do pravého ucha, že neslyší, co chce většina.
Harry Reid, šéf demokratů v Senátu

Jeho stranu loni vynesla k volebnímu triumfu kampaň proti stamiliardovým výdajům Obamy na záchranu a oživení ekonomiky i proti nárůstu deficitu a nyní republikáni chtějí své sliby naplnit. Ve Sněmovně prosadili škrty ve výši 61 miliard dolarů (přes bilión Kč), ale demokraty ovládaný Senát to odmítl. Navrhuje jen 33 miliard (568,8 mld. Kč), aby zejména zachoval Obamův plán investic do perspektivních růstových odvětví i zdravotní reformy.

„Čajové párty jim křičí do pravého ucha tak hlasitě, že neslyší, co chce naprostá většina země,“ prohlásil demokrat Reid s narážkou na hnutí, které se prosadilo do republikánských sněmovních lavic pod hesly radikálních úspor.

Prezident, který mezitím pokračoval ve svém programu, nenechal nic náhodě a připravil vládu na přerušení činnosti. Obvinil opozici, že se snaží krize využít k ořezání prostředků v citlivých sférách, jako jsou interrupce, zdravotní péče a ochrana prostředí.

Ve snaze předejít nejhoršímu totiž Boehner sice nabídl zákon na financování vlády další týden, ale se škrty 12 miliard dolarů (205,4 mld. Kč). Za hradbou čísel a kalkulací však propuká velká politická bitva o odpovědnost za krizi, která vítěze posílí ve volbách 2012.

Krize by postihla 800 tisíc zaměstnanců

Obama na tom může být v očích Američanů dokonce lépe. Přistoupil totiž na 33miliardový škrt, který byl ještě v únoru výchozím návrhem republikánů, avšak ti poté zašli ještě dál.

Dočasně zastavit fungování vlády by znamenalo 800 tisíc zaměstnanců na nucené dovolené nebo pracujících zadarmo, protože bez ohledu na vše budou v provozu úřady spojené s ochranou lidských životů a majetku, jako jsou letecká kontrola či bezpečnostní složky.

Co by dál fungovalo
Bezpečnostní složky
Peněžní systém a banky
Letecká kontrola
Poštovní služby

Do práce by museli i zaměstnanci peněžního a bankovního systému vlády a fungovala by i pošta, která se financuje sama. Nevyjasněné placení Pentagonu by ovšem znamenalo, že také vojáci – i ti ve válkách v Iráku, Afghánistánu a Libyi – by dostali plat jen do pátku.

Téměř by se zastavila práce ministerstev, daňových úřadů, vyplácení sociálních dávek, zavřena by byla muzea i národní parky spravované vládou.

Naposledy vláda zavřela úřady před 15 lety, a to na relativně dlouhých 21 dní, když se demokratický prezident Bill Clinton vzepřel republikánům a nakonec vyhrál.

Předtím v letech 1977–80 nastala stejná situace šestkrát, ovšem jen na osm až 17 dní. V období 1980–95 pak devětkrát, ale nikdy déle než na tři dny.

Reklama

Výběr článků

Načítám