Devatenáct let od 11. září a nepřítel Západu stále není poražen

Americkým a spřáteleným zpravodajským službám se nedlouho po útocích z 11. září podařilo shromáždit indicie a důkazy vedoucí do Afghánistánu, konkrétně k džihádistické teroristické organizaci Al-Káida a jejímu vůdci Usámovi bin Ládinovi. Ten se rázem stal nejhledanějším mužem světa.

Tehdejší americký prezident George Bush mladší na útoky zareagoval vyhlášením globální války s terorismem a zahájením operace Trvalá svoboda. Její součástí byla i invaze do Afghánistánu, protože Al-Káida podle amerických zpravodajců využívala tamní základny hnutí Tálibán.

Uplynulo devatenáct let. Usáma bin Ládin je mrtev (byť byl dopaden až po 10 letech) a Al-Káida jakožto centralizovaná organizace je ve stadiu rozkladu. To ovšem neznamená, že by Západ válku proti terorismu vyhrál. Bojiště se jen přesunula a změnila se i forma boje.

Zdrojem akutního nebezpečí pro západní svět není ani tak Asie nebo Blízký východ, ale Afrika. Konkrétně Somálsko a Mali, kde v rámci mise Evropské unie působí i čeští vojáci. V Mali operuje skupina Džamát nusrat al-islám wal-muslimin (JNIM), která je aktivní také v Nigeru a Burkině Faso. Prozatím se soustřeďuje na útoky proti západním vojákům (zejména Francouzům) v Sahelu a zapojuje se také do bojů s Islámským státem.

Nejobávanější odnoží Al-Káidy zůstávají somálské milice Aš-Šabáb. Kromě centrálního a jižního Somálska útočí i v sousedních zemích, zejména v Keni, kde při atentátech v letech 2013 až 2015 zabily přes 250 lidí. Nejzávažnější byly útoky na obchodní středisko v Nairobi a univerzitu v Garrise. V roce 2012 skupina slíbila věrnost Al-Káidě a deklarovala tak odhodlanost pokračovat v globálním džihádu.

Počítat je třeba i nadále také s teroristy z Jemenu – Al-Káidou na Arabském poloostrově. Ta sice utrpěla citelné ztráty a při nedávném útoku amerického dronu byl zabit její velitel, i nadále je ale aktivní v přípravě takzvaných osamělých vlků, tedy teroristů útočících na Západě na vlastní pěst.