Hlavní obsah
Americký prezident Joe Biden Foto: Patrick Semansky, ČTK/AP

Biden chce znovu zakázat útočné pušky

Americký prezident Joe Biden vyzval Kongres ke schválení kontrol spojených s nákupem zbraní a zároveň k zákazu útočných pušek (angl. assault rifles). Reaguje tak na poslední případ masové vraždy střelnou zbraní, ke které došlo v pondělí v supermarketu v Coloradu. Právo držet zbraň mají Američané ukotveno v ústavě, proto se dlouhodobě jedná o kontroverzní politické téma.

Americký prezident Joe Biden Foto: Patrick Semansky, ČTK/AP
Biden chce znovu zakázat útočné pušky

„Už nemusím čekat ani minutu nebo hodinu, abych poslechl zdravý rozum a podnikl kroky, které v budoucnu zachrání životy,” řekl Biden.

Apeloval tak na Senát, aby schválil dvojici klíčových zákonů pro prevenci masových vražd, které do horní komory postoupili poslanci.

První z návrhů zákona má za cíl rozšířit prověrky (angl. background checks), které člověk musí podstoupit, když si chce zakoupit střelnou zbraň. Druhý návrh by měl jednou pro vždy zalepit díru v současné legislativě.

Federální zákony v tuto chvíli říkají, že pokud není prověrka dokončena do tří pracovních dnů, pak se může prodej zbraně uskutečnit. Tuto extrémně kontroverzní část prosadila v roce 1993 Národní střelecká asociace (NRA) za účelem zvýšení prodeje zbraní. Lidskoprávní organizace ale upozorňují, že tato klička umožňuje tisícům potenciálně nebezpečných lidí si zbraně v klidu nakoupit.

Biden ve svém projevu ale nezůstal pouze u podpory těchto dvou návrhů. Vyzval Kongres, aby okamžitě začal pracovat na přípravě absolutního zákazu útočných pušek a zásobníky s velkou kapacitou, které střelcům umožňují střílet tucet nábojů bez toho, aby si museli znovu nabít.

Útočná puška (angl. rifle) je termín, který se ve Spojených státech používá pro označení některých střelných zbraní. Obecně lze říct, že se jedná o poloautomatické zbraně s náboji se středovým zápalem, s odnímatelným zásobníkem a pistolovou rukojetí.

„Tohle není a neměla by být stranická záležitost. Tohle je americká záležitost. Zachrání životy, americké životy a musíme jednat,” urgoval své kolegy šéf Bílého domu.

Teď jsou síly v Senátu rozloženy přesně půl na půl. Kontroverzní zákony, u kterých se očekávají obstrukce od opozice, de facto vyžadují pro schválení 60 hlasů ze 100. Experti proto nepředpokládají, že by byl Bidenův apel vyslyšen.

Naposledy uspěl Clinton

V druhém dodatku Ústavy Spojených států amerických stojí: „Protože je dobře organizovaná milice nezbytná pro bezpečnost svobodného státu, právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být porušeno.”

Prezident Bill Clinton a senátor Joe Biden po podpisu zákazu útočných pušek v roce 1994

Foto: Profimedia.cz

Jakýkoli pokus toto právo omezit, byť ve snaze předejít hromadným vraždám, je vnímán velice citlivě. Snahy o alespoň částečný zákaz některých vojenských zbraní zaznívají většinou od zástupců Demokratické strany, zatímco republikáni historicky strání tradici a druhý dodatek tudíž považují za nedotknutelný.

Spojené státy již jednou zákaz útočných pušek zažily, a to v letech 1994 až 2004. Tehdejší demokratický prezident Bill Clinton (i díky tehdejšímu senátorovi Joe Bidenovi) sehnal pro svůj návrh jen těsnou většinu v Senátu 52:48.

Podle dostupných dat se vlivem zákona nijak výrazně nesnížila kriminalita, ani počty zastřelení. Co se ale podařilo omezit, byly takzvané „mass shootings”.

Tento termín nemá v češtině přesný překlad, nicméně Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ho definuje jako situaci, při které vlivem střelby zemřou čtyři a více lidé, útočníka vyjímaje.

Pro představu, za posledních pět let zažily USA takových případů přes 40 (různé zdroje uvádí různá čísla, záleží na definici termínu). Jenom za poslední týden došlo k „mass shooting” dvakrát, naposledy v pondělí v supermarketu ve městě Boulder v Coloradu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků