Hlavní obsah

Radikálové z Islámského státu mohou skončit na Guantánamu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Washington

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že by zahraniční radikály, kteří bojovali v řadách Islámského státu a zadrželi je američtí vojáci v oblasti, nechal internovat na základně Guantánamo na Kubě, kde již byli a jsou vězněni radikálové zajatí v Afghánistánu. Tyto spekulace se objevily už před dvěma týdny a posílila je nechuť evropských zemí přijímat radikály.

Strážní věž u věznice v táboře Guantánamo

Článek

„Námi preferovaným řešením je samozřejmě repatriace a stíhání, nechat je zavřít v zemích původu,” řekl nejmenovaný vysoký činitel ministerstva zahraničí USA televizi ABC.

„Ale když ty země nejsou ochotny převzít zodpovědnost za své občany, kteří odjeli bojovat za Islámský stát, tak se u důležitých zajatců a členů vedení IS hodláme ujistit, že zůstanou mimo bojiště,” dodal s tím, že jeden z možných způsobů, jak to udělat, je poslat je na Guantánamo.

Jedná se o cca 700 radikálů, které zadržely Američany podporované kurdsko-arabské síly SDF a drží je na severu Sýrie.

Na Trumpa se kvůli jejich osudu obrátili před měsícem senátoři Tom Cotton, John Cornyn a Ted Cruz spolu s dalším významným republikánským politikem Markem Rubiem. Naléhali na něj, aby „zvážil přesunout nejhorší z bojovníků Islámského státu do zařízení na základně Guantánamo“. Podle nich jde o „bitvami zocelené teroristy“.

Donald Trump se v únoru obrátil na evropské země, aby je převzaly, jinak by mohli být propuštěni. Mluvčí Pentagonu pro zajatce Robert Pallandieno upozornil, že by bylo záhodno, aby byli „repatriováni a souzeni v zemích, kde se narodili“.

Nezájem Evropanů o repatriaci

Tyto země však o ně neprojevily velký zájem, i když jde o jejich občany. Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že návrat islamistů by byl možný jen tehdy, kdyby bylo zajištěno jejich okamžité umístění do vazby a také zahájení soudního procesu. Britská premiérka Theresa Mayová se dokonce kloní k tomu, aby se procesy konaly v zemích, kde Evropané teroristické činy páchali.

Británie dokonce odebrala občanství i dívce, která v patnácti odešla do Sýrie, aby se přidala k Islámskému státu a stala se jednou z nevěst džihádu. Shamima Begumová přitom aktuálně v zajetí porodila dítě. [celá zpráva]

Foto: ČTK/AP

Trojice školaček, která utekla do Sýrie zachycená na letišti Gatwick. Zleva Kadiza Sultanová, Shamima Begumová a Amira Abasová

Mluvčí amerického námořnictva Candice Treschová ještě před tím uvedla, že Guantánamo je alternativou k repatriaci zajatců držených SDF.

Ministerstvo zahraničí se vyjádřilo obdobně: „Národní strategie pro boj s terorismem dala jasně najevo, že zajatecké tábory včetně Guantánama zůstávají důležitým a efektivním prostředkem pro boj s terorismem.“

Guantánamo je americká základna na Kubě. Po invazi do Afghánistánu na konci roku 2001 tak byl v lednu 2002 zřízen internační tábor pro příslušníky Tálibánu a členy Al-Káidy. Mohou tam být internování pouze Neameričané. Od roku 2008 tam nebyl nikdo nově internován.

Guantánamo však zůstává ve hře i v případě, že by evropské země své radikály přijaly zpět. V řadách IS bojovala početná kohorta Tunisanů, ale také obyvatelé postsovětských středoasijských republik, Kavkazané, Malajci nebo Ujguři.

Bývalý ministr obrany James Mattis už loni v únoru uvedl, že by nebylo v ničím zájmu, aby běhali po ulicích Afghánistánu, Tuniska, Belgie, Francie, Indie či Malajsie. Nevyjádřil se však k tomu, zda by bylo řešením poslat je na základnu Guantánamo. Podmínky, ve kterých tam byli vězněni v izolaci, byly terčem mnoha protestů stejně jako fakt, že mnozí nebyli souzeni a ani obviněni.

Reklama

Výběr článků

Načítám