Hlavní obsah
Americká věznice Guantánamo na Kubě Foto: U.S. Department of Defense, Reuters

Na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě nechal krátce po 11. září George W. Bush zřídit speciální věznici pro lidi podezřelé z terorismu. Věznici, která se stala synonymem krutého zacházení s lidmi, jejichž provinění ve většině případů nebylo potvrzeno soudním rozsudkem.

Americká věznice Guantánamo na Kubě Foto: U.S. Department of Defense, Reuters
Guantánamo

Uzavření nechvalně proslulé věznice bylo jedním z volebních lákadel Baracka Obamy. Přesto tento bývalý americký muž číslo 1 záhy zjistil, že si předsevzal příliš velké sousto.

V nejznámější věznici světa se ke konci jeho druhého funkčního období nacházelo kolem 41 zajatců a v provozu zůstává nadále. Velká část vězňů byla přemístěna zpět do svých domovských zemí. Zelenou věznici dal Obamův nástupce ve funkci Donald Trump. Ten v roce 2018 podepsal prezidentské nařízení, které nechává zařízení v provozu na dobu neurčitou.

Zařízením celkem prošlo asi 770 vězňů. Někteří z nich údajně patřili k nejnebezpečnějším teroristům světa. Pouhý zlomek z nich si však vyslechl soudní rozsudek.

Právě tento fakt je dlouhodobým terčem kritiky aktivistů za lidská práva. Někteří vězni se totiž podle nich na místo, jehož vstupní brána hlásá: Vítejte na palubě, dostali bez provinění, pouze z vůle amerických úřadů. Bushova administrativa tamní vězně nevedla jako válečné zajatce, tudíž se na ně podle interpretace amerických úřadů nevztahovaly Ženevské konvence. Proto prý mohli být zadržováni bez soudu a bez přístupu k právníkům. Mluví se navíc o mučení a krutém přístupu k vězněným.

Toto tvrzení podporují i informace zveřejněné serverem WikiLeaks. Na základnu se podle něj dostali lidé, kteří neměli s terorismem nic společného. Šlo třeba o případ 14letého mladíka, který byl unesen Tálibánem, nebo o afghánského pastevce, jehož zadrželi po výbuchu nastražené nálože v Afghánistánu, ačkoli se po třech letech ukázalo, že byl u výbuchu náhodou.

Na základně skončil i britský občan Džamál Harís, protože byl nějakou dobu vězněm Tálibánu a panovalo podezření, že ví, jaké výslechové metody radikálové používají. Američané ho údajně zbili, svlékli a tvrdě osmdesátkrát vyslýchali. Musel zaujímat obtížné postoje, byl vystavován extrémním teplotám a byl mu odpírán spánek i dostatek vody. Dostával jídlo z konzerv starých deset až třináct let. Když omítl injekci, spoutali jej řetězy a bili.

K dispozici jsou motokáry i KFC

Věznici nechal na základně zřídit George Bush mladší roku 2002 v souvislosti s vyhlášením války světovému teroru. Rekonstrukce základny pro tyto účely stála půl miliardy dolarů (asi 10 miliard korun) a pro zhruba dva tisíce vojáků a pět set civilistů, kteří nesmějí opouštět areál, jsou na základně připraveny mimo jiné téměř tři desítky nejrůznějších sportovišť, závodní dráha pro motokáry, hospody a podniky jako Starbucks nebo KFC. Roční provoz věznice údajně vychází na 150 miliónů dolarů.

Barack Obama původně chtěl věznici zavřít do 22. ledna 2010, rok po převzetí prezidentského úřadu. Už v roce 2009 však přiznal, že toto datum nedodrží. O dva roky později navíc podepsal rozpočet, který de facto znemožnil zavření věznice.

I když se Obamovi povedlo výrazně snížit počet držených vězňů na základně (z 245 na 41), uzavření věznice se mu nepovedlo prosadit přes nesouhlas republikánských kongresmanů. Část z nich odmítala to, aby vězni, jež nemohli být vráceni do svých zemí, byli po uzavření věznice převezení do zařízení na území Spojených států.

Plán udržet věznici v provozu deklaroval už před prezidentskými volbami Donald Trump, který se také nechal slyšet, že by znovu zavedl tvrdé metody včetně mučení a waterboardingu. V roce 2018 pak už jako prezident USA nechal prodloužit provoz věznice na neurčito.

Vojenská základna leží na ploše 117 kilometrů čtverečních v jihovýchodním cípu Kuby poblíž dvousettisícového města Guantánamo a stejnojmenné zátoky. Byla založena v roce 1898 a o pět let později si ji Američané začali od Kuby pronajímat. Pronájem byl později prodloužen na neurčito a Kubánci se po vítězství tamních revolucionářů začali proti přítomnosti Američanů ohrazovat. Na protest proti nim od roku 1959 nepřijímají šeky za pronájem.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků