Článek
Na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě nechal krátce po 11. září George W. Bush zřídit speciální věznici pro lidi podezřelé z terorismu. Věznici, která se stala synonymem krutého zacházení s lidmi, jejichž provinění ve většině případů nebylo potvrzeno soudním rozsudkem.
Uzavření nechvalně proslulé věznice bylo jedním z volebních lákadel Baracka Obamy. Přesto tento bývalý americký muž číslo 1 záhy zjistil, že si předsevzal příliš velké sousto.
V nejznámější věznici světa se ke konci jeho druhého funkčního období nacházelo kolem 41 zajatců a v provozu zůstává nadále. Velká část vězňů byla přemístěna zpět do svých domovských zemí. Zelenou věznici dal Obamův nástupce ve funkci Donald Trump. Ten v roce 2018 podepsal prezidentské nařízení, které nechává zařízení v provozu na dobu neurčitou.
Zařízením celkem prošlo asi 770 vězňů. Někteří z nich údajně patřili k nejnebezpečnějším teroristům světa. Pouhý zlomek z nich si však vyslechl soudní rozsudek.
Právě tento fakt je dlouhodobým terčem kritiky aktivistů za lidská práva. Někteří vězni se totiž podle nich na místo, jehož vstupní brána hlásá: Vítejte na palubě, dostali bez provinění, pouze z vůle amerických úřadů. Bushova administrativa tamní vězně nevedla jako válečné zajatce, tudíž se na ně podle interpretace amerických úřadů nevztahovaly Ženevské konvence. Proto prý mohli být zadržováni bez soudu a bez přístupu k právníkům. Mluví se navíc o mučení a krutém přístupu k vězněným.
Toto tvrzení podporují i informace zveřejněné serverem WikiLeaks. Na základnu se podle něj dostali lidé, kteří neměli s terorismem nic společného. Šlo třeba o případ 14letého mladíka, který byl unesen Tálibánem, nebo o afghánského pastevce, jehož zadrželi po výbuchu nastražené nálože v Afghánistánu, ačkoli se po třech letech ukázalo, že byl u výbuchu náhodou.
Na základně skončil i britský občan Džamál Harís, protože byl nějakou dobu vězněm Tálibánu a panovalo podezření, že ví, jaké výslechové metody radikálové používají. Američané ho údajně zbili, svlékli a tvrdě osmdesátkrát vyslýchali. Musel zaujímat obtížné postoje, byl vystavován extrémním teplotám a byl mu odpírán spánek i dostatek vody. Dostával jídlo z konzerv starých deset až třináct let. Když omítl injekci, spoutali jej řetězy a bili.
K dispozici jsou motokáry i KFC
Věznici nechal na základně zřídit George Bush mladší roku 2002 v souvislosti s vyhlášením války světovému teroru. Rekonstrukce základny pro tyto účely stála půl miliardy dolarů (asi 10 miliard korun) a pro zhruba dva tisíce vojáků a pět set civilistů, kteří nesmějí opouštět areál, jsou na základně připraveny mimo jiné téměř tři desítky nejrůznějších sportovišť, závodní dráha pro motokáry, hospody a podniky jako Starbucks nebo KFC. Roční provoz věznice údajně vychází na 150 miliónů dolarů.
Barack Obama původně chtěl věznici zavřít do 22. ledna 2010, rok po převzetí prezidentského úřadu. Už v roce 2009 však přiznal, že toto datum nedodrží. O dva roky později navíc podepsal rozpočet, který de facto znemožnil zavření věznice.
I když se Obamovi povedlo výrazně snížit počet držených vězňů na základně (z 245 na 41), uzavření věznice se mu nepovedlo prosadit přes nesouhlas republikánských kongresmanů. Část z nich odmítala to, aby vězni, jež nemohli být vráceni do svých zemí, byli po uzavření věznice převezení do zařízení na území Spojených států.
Plán udržet věznici v provozu deklaroval už před prezidentskými volbami Donald Trump, který se také nechal slyšet, že by znovu zavedl tvrdé metody včetně mučení a waterboardingu. V roce 2018 pak už jako prezident USA nechal prodloužit provoz věznice na neurčito.
Vojenská základna leží na ploše 117 kilometrů čtverečních v jihovýchodním cípu Kuby poblíž dvousettisícového města Guantánamo a stejnojmenné zátoky. Byla založena v roce 1898 a o pět let později si ji Američané začali od Kuby pronajímat. Pronájem byl později prodloužen na neurčito a Kubánci se po vítězství tamních revolucionářů začali proti přítomnosti Američanů ohrazovat. Na protest proti nim od roku 1959 nepřijímají šeky za pronájem.
