„Prezident Donald Trump bude pevně stát za Evropou,“ prohlásil Pence ve svém prvním projevu jako zástupce administrativy Bílého domu.

Pence dále uvedl, že spojenci z Aliance by měli nést svůj díl odpovědnosti, jinak ohrožují její základy. "Řeknu to jasně: Prezident Spojených států očekává, že naši spojenci budou držet slovo, a že naplní tento závazek (zvýšení výdajů na obranu - pozn. red.). A pro většinu to znamená, že přišel čas dělat víc," prohlásil. Někteří spojenci podle něj neukázali, jak své závazky naplní. Uvedl, že plán zatím plní jen USA a další čtyři členské země.

Spojené státy podle něj rovněž hledají nový způsob spolupráce s Ruskem. Rusko však musí ctít Minské dohody a snažit se o snížení násilí na východě Ukrajiny. „Vězte, že Spojené státy budou nadále považovat Rusko za zodpovědné, i když hledáme nové základy, které jak víte, mohou být podle prezidenta Trumpa nalezeny,“ řekl Pence.

Americký viceprezident také tlumočil postoj nové administrativy USA: „Mír přichází jen skrze sílu. Mohu vás ujistit, že pod Trumpovým vedením budou Spojené státy silné, silnější než kdy dříve,” uvedl. Podle něj chystá Washintgon posílení armády. Za nebezpečí vedle Íránu označil Severní Koreu či islámský terorismus.

Očekávání evropských spojenců

Pencův projev očekávali evropští lídři s obavami kvůli předchozím výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten označil NATO za „obstarožní“, i když zdůraznil jeho klíčový význam. [celá zpráva]

Význam Aliance zdůraznil i nový ministr obrany James Mattis, když na úvod konference uvedl: „Prezident Trump se ujal úřadu a dal NATO svou plnou podporu.” Uvedl však také, že by měli evropští členové více přispívat na obranu.

Rozporuplná prohlášení německých představitelů

Stejného názoru je i německá kancléřka Angela Merkelová, která vystoupila v sobotu před Pencem. Podle ní udělá Německo vše pro to, aby výdaje na obranu zvýšilo. „Cítíme se tímto cílem zavázáni,” prohlásila Merkelová k několik let starému závazku.

„Uděláme vše pro to, abychom ho naplnili,” přislíbila také. Německo zatím na obranu dává asi 1,2 procenta HDP.

Oproti tomu německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel závazek dvou procent HDP na obranu zpochybnil s tím, že vyšší výdaje na obranu nemusejí znamenat vyšší bezpečnost.

Položil si rovněž otázku, kde na navýšení obranného rozpočtu o zhruba 25 miliard eur (676 miliard korun) vzít peníze.

„Já každopádně nevím, odkud by v takové krátké době tato dvouciferná suma měla přijít,” citovala jej ČTK.