„Říkám jen, že kdybych byl Usámou bin Ládinem... Je to chytrý chlap, hodně jsem se o něm napřemýšlel,“ řekl Clinton, když se debata stočila k tématu mezinárodního terorismu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Málem jsem ho dostal. Mohl jsem ho zabít, ale to bych musel zničit malé město v Afghánistánu, které se jmenuje Kandahár, a zabít 300 nevinných žen a dětí. A to bych pak nebyl o nic lepší než on, takže jsem to neudělal,“ prohlásil dál exprezident, jehož slova si tehdy natočil bývalý předseda australské Liberální strany Michael Kroger.

Vůdce teroristické organizace Al-Kajda Usáma bin Ládin

Usáma bin Ládin

FOTO: Reuters

Jen o pár hodin později narazil první unesený Boeing 767 do mrakodrapu Světového obchodního centra v New Yorku a o 18 minut později následoval náraz druhého letadla. Další stroje spadly u Pentagonu a v Pensylvánii. Při útocích přišlo o život více než 3000 lidí.

Útok opakovaně odložili

Bin Ládina Američané podezřívali z bombových útoků proti americkým ambasádám v Tanzanii a Keni. Clinton hovořil o navrhovaném úderu v prosinci 1998. Američané měli informace, že se bin Ládin skrývá v sídle guvernéra Kandaháru.

To, že Bílý dům zvažoval útok, zmiňovala už v roce 2004 zpráva vyšetřovací komise k 11. září. K útoku nedošlo hlavně kvůli nejistotě, že se bin Ládina podaří zaměřit a zlikvidovat. Dokument uvádí, že některé níže postavené představitele bezpečnostního aparátu zamítnutí úderu rozčililo, ale pozdější zpravodajské zprávy naznačily, že bin Ládin v úkrytu už beztak nebyl.

Američané pak podle stanice ABC zvažovali raketový útok proti bin Ládinovi ještě v květnu následujícího roku. Ani v tomto případě však nebyl proveden vzhledem k ne zcela přesvědčivým informacím tajných služeb.

Americké komando nakonec bin Ládina zabilo v roce 2011 v Pákistánu.