Spojenci chtěli nového generálního tajemníka NATO vybrat už v pátek, ale dohoda zkrachovala na odporu Turecka k dánskému premiérovi Andersi Foghu Rasmussenovi. Ten má přitom podporu většiny zemí NATO, včetně Spojených států.

"Bude to ještě velké jednání," prohlásil šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, podle něhož Turecko dánského kandidáta vetovalo. "Zdá se, že se to trochu posune," uvedl v reakci na dotaz, zda věří v dohodu ještě na summitu.

"Myslím, že je velký tlak řady zemí, aby to bylo rozhodnuto na tomto summitu," řekl Klaus novinářům krátce po půlnoci.

Proti Rasmussenovi se staví prakticky jen Ankara, která Rasmussena kritizuje za to, že se neomluvil za kontroverzní karikatury proroka Mohameda. Ty vyšly před třemi roky v dánských listech a šéf kodaňské vlády je obhajoval právem na svobodu projevu. Kresby ovšem vyvolaly bouři nevole v muslimském světě. Ankaře se nelíbí ani skutečnost, že Dánsko nezasahuje proti televizní stanici kurdských separatistů, která ve skandinávské zemi sídlí. Turci rovněž zpochybňují Rasmussenovy schopnosti vést alianci.

Podle Klause při jednání kromě Rasmussena nebyl jmenován nikdo jiný, kdo by mohl nahradit Nizozemce Jaapa de Hoop Scheffera, jehož mandát končí v červenci. "O jiné jméno fakticky nešlo, s čímž já nesmírně souhlasím," zdůraznil Klaus, podle něhož je dánský premiér vhodný kandidát.

Důležitá je jednota

Podle Klause mezi spojenci panuje pocit, že aliance by v této nelehké době měla demonstrovat jednotu. Pokud by se nepodařilo vybrat nového šéfa NATO, bylo by to prý některými chápáno jako výraz nejednoty.

Prezident podotkl, že v posledních fázích několikahodinového jednání se hovořilo více méně pouze o výběru generálního tajemníka. "Bylo to dominantní téma celého večera," podotkl Klaus.