„Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy. Je v rozporu se zájmy evropských národů a pro maďarskou vládu je v plné míře nepřijatelné,“ řekl Szijjártó.

„Rozhodnutí není právní a odborné, ale politické. Mohl bych říct, že politika znásilnila evropské právo a evropské hodnoty,“ dodal ministr.

Šéf maďarské diplomacie upozornil, že rozhodnutí legitimizuje nadřazenost Evropské komise nad evropskými národy a nad členskými zeměmi. „Z právního i hodnotového hlediska je to nepřijatelné,“ zdůraznil Szijjártó.

Přijetí kvót
Mechanismus přerozdělování uprchlíků na základě kvót, který navrhla Evropská komise, přijali ministři vnitra členských států Evropské unie 22. září 2015. Odsouhlasili ho rozhodnutím takzvané kvalifikované většiny, tedy i proti vůli některých zemí, což bylo v tomto případě podle pravidel. Proti kvótám hlasovaly Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, Finsko se zdrželo.

Soudní dvůr EU žaloby odmítl mimo jiné s tím, že mechanismus přispěl k tomu, že Řecko a Itálie zvládly dopady migrační krize v roce 2015. [celá zpráva]

Podle maďarského ministra však patří rozhodnutí o rozdělování na základě povinných kvót do minulosti. „Nadále využijeme všechny možnosti, abychom bránili Maďarsko, maďarské občany a jejich bezpečnost. Využijeme všechny možnosti, abychom zabránili tomu, aby se nad hlavami maďarských občanů přijímala rozhodnutí o tom, kdo může přijít Maďarska,“ dodal Szijjártó.

Budapešť počítá s podporou V4

Rozhodnutí soudního dvora EU podle šéfa diplomacie nezavazuje Maďarsko k přijímání ilegálních migrantů.

„Bylo by načase, aby povinné kvóty patřily do minulosti, protože je to neúspěšná odpověď na ilegální migraci,“ zopakoval také argument, kterým země odmítající kvóty argumentují opakovaně.

„Budeme si nadále plnit povinnosti, které nám vyplývají z ochrany schengenské hranice, a budeme bránit vnější hranice Evropské unie. Tím chráníme RakouskoNěmecko,“ zdůraznil Szijjártó. „Evropská unie by se měla soustředit na ochranu, nikoliv na to, aby členské země nutila přijímat nelegální přistěhovalce,“ dodal šéf maďarské diplomacie.

Szijjártó zdůraznil, že maďarská vláda v otázce kvót i nadále počítá s podporou států visegrádské čtyřky, do níž patří vedle Maďarska také Česká republika, Slovensko a Polsko.

„Kvóty vyhovují pouze převaděčům, protože tak lehce přesvědčí lidi, aby přišli do Evropy. Maďarsko na základě kvót nikoho nepřijme,“ řekl Szijjártó.

Předvolební rétorika?

Maďarsko na rozhodnutí soudu EU reagovalo mnohem důrazněji než Slovensko. Je to zřejmě možné přičítat tomu, že v dubnu 2018 se v zemi konají parlamentní volby a vládní strana FIDESZ se dlouhodobě staví do pozice ochránce před migrací.

Vláda premiéra Viktora Orbána postavila na hranicích se Srbskem dvojí bariéru, kterou hlídá policie i armáda. Šéf komunikace vládní strany FIDESZ Balázs Hidvéghi upozornil, že v parlamentních volbách bude důležitá opětovná volba Viktora Orbána, protože jinak dojde ke zbourání bariéry na jižních hranicích.

„Masová migrace, která v základech ohrožuje Evropu, pokračuje již třetím rokem a v příštích létech může z Afriky do Evropy zamířit dalších 60 miliónů lidí,“ řekl Hidvéghi. „Můžeme si vybrat, buď naši zemi ochráníme, nebo dovolíme, aby se navždy změnila,“ dodal.

Zeman: Lepší je vzdát se dotací

Migrační kvóty odmítá i Česká republika, byť se k žalobě nepřipojila. Vymezuje se vůči nim vláda i prezident Miloš Zeman.

Ten se ve středu v reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU pozastavil nad úvahami, které zazněly od některých evropských politiků, že by země odmítající přerozdělování mohly mít ztížený přístup k dotacím.

„Evropská unie pod výhružkou toho, že nám zastaví dotace, nás bude nutit, abychom na naše území přijali v první fázi, zdůrazňuji v první fázi, několik tisíc muslimských migrantů. To nejsou Ukrajinci, to nejsou Vietnamci, to jsou skutečně islámští migranti, jejichž kultura — zdvořile řečeno — je velmi odlišná od evropské kultury,” uvedl Zeman při návštěvě Nového Jičína.

Miloš Zeman při návštěvě Nového Jičína

Miloš Zeman při návštěvě Nového Jičína

FOTO: Pavel Karban, Právo

„Myslím si, že se nesmíme hrbit, že bychom si neměli nechat vyhrožovat. A teď řeknu něco, co se někomu nebude líbit, že kdyby bylo nejhůř, je vždycky lépe vzdát se evropských dotací, než sem pustit migranty,“ dodal Zeman, který má také před volbami — zkraje příštího roku se pokusí obhájit prezidentský mandát.

S ideou, že by státy, které nepřijmou uprchlíky, měly mít omezený přístup k dotacím, přišel třeba kandidát na německého kancléře Martin Schulz [celá zpráva] a podobný návrh zazněl i od rakouského kancléře Christina Kerna [celá zpráva] nebo někdejšího italského premiéra Mattea Renziho. [celá zpráva]

Proti nápadu se naopak staví třeba stávající německá kancléřka Angela Merkelová. [celá zpráva]