Hlavní obsah

Žhavá zóna voleb 2020 – státy na vážkách

Jsou nadějí i bolehlavem kandidátů. Státy, v nichž bývá podpora obou hlavních amerických politických stran vyrovnaná, a přitom v úhrnu vydají tolik volitelů prezidenta, že nakonec mohou klání o Bílý dům rozhodnout. Vžila se pro ně označení žhavá zóna, zlatý grál voleb.

Reklama

Žhavá zóna voleb 2020 – státy na vážkách

„Amerika čelí osudové volbě,“ předpověděl list The Guardian. Přesto, že takřka každé prezidentské volby nesou přívlastek „nejdůležitějších za generaci“, agresivní pravicový kurz obhájce prezidenta Donalda Trumpa dělá z hlasování 3. listopadu křižovatku na léta dopředu.

Celoamerické průzkumy v této fázi ztrácejí význam, pokud není něčí náskok dramatický. Klíčem k vítězství se stává ovládnutí jazýčku vah. Letos ho podle serveru FiveThrityEight (538) tvoří „veteráni“ a i „nováčci“ mezi 50 státy Unie, které společně vydají přes 160 z 538 hlasů ve sboru volitelů prezidenta, přičemž k vítězství jich je potřeba přinejmenším 270.

Tábory Trumpa a demokratického vyzyvatele Joea Bidena zaostřují na asi desítku států, z nichž většina se v roce 2016 rozhodla ve prospěch Trumpa, byť některé jen o méně než procento, ačkoli průzkumy tehdy mírně favorizovaly demokratku Hillary Clintonovou.

Červené státy teď modrají

Letos však politická mapa v této žhavé zóně začíná přecházet z červeného (barva republikánů) do modrého odstínu (barva demokratů). Arizona, Wisconsin, Pensylvánie, Michigan, Minnesota a Florida mají tendenci klonit se k Bidenovi.

Naproti tomu ve státech Texas, Severní Karolína, Iowa, New Hampshire, Georgia a Ohio je příliš nejisté cokoli předpovídat. Kdyby se volby konaly teď a Biden by ke svým „jistým“ státům přidal Pensylvánii, Michigan a Wisconsin z galerie průmyslových států severovýchodu (tzv. Rust Belt, Rezavého pásu), vyhraje, říká prognóza CNN.

A to i bez Ohia a i kdyby mu nevyšly záměry v některých státech Slunečního pásu (Sun Belt)) táhnoucího se jihem a jihozápadem USA, zejména na Floridě, v Arizoně a v Texasu.

Texas ovšem nejspíš zůstane pro Bidena nedosažitelnou metou. Posledním z demokratů, jenž si připsal tento stát s lukrativním počtem 38 volitelů, byl v roce 1976 James Carter. Přesto se i v Texasu voličské nálady mění: Biden se tam v jedné anketě dotáhl na Trumpa na pouhá tři procenta, což je samo o sobě pro demokraty výhra.

„Před čtyřmi lety Ohio Trumpa velmi uspokojilo 18 voliteli. Letos to ale vypadá, že si je vezme zpátky,“ upozornila tamní stanice WOSU s tím, ze nadšení z prezidentových původních a nenaplněných slibů ochládá.

Bidenovy vrásky: bílý venkov volí ve velkém

Biden je na tom lépe než Clintonová před čtyřmi lety. Boduje u bělochů. Zamlouvá se přes polovině těch s vysokou školou a dvěma pětinám bez ní a také čtyřem pětinám černochů. Jenže čísla jsou čísla a skutečnost je skutečnost.

Hlasování už běží naplno. Korespondenčně se vyslovilo už několik desítek milionů Američanů a podle CNN má štáb Bidenovy kampaně vrásky. Jeho členové soukromě přiznávají znepokojení z vyšší než očekávané účasti bělochů z venkova, jedné z Trumpových bašt. „To není vůbec k smíchu,“ citovala CNN jednoho z volebních stratégů.

Ani Bidenův štáb, ani republikáni totiž nevylučují reprízu nástupu Trumpových skalních příznivců právě v klíčových státech průmyslového severovýchodu USA, čímž by se mohlo opakovat překvapení z roku 2016, kdy potřeli všechny odhady.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků