Článek
„O návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě bylo dne 29. 8. 2025 rozhodnuto tak, že byl zamítnut. Odkladný účinek tedy žalobě přiznán nebyl,“ sdělila mluvčí soudu Barbora Walker.
Prezident odvolal Petráčka v květnu na návrh akademického senátu školy. Stalo se tak jen pár měsíců před vypršením jeho druhého mandátu ve vedení školy. Petráček na něj na konci července podal správní žalobu.
Novinky ji mají k dispozici. Petráček ve své žádosti o odklad argumentoval blížícími se volbami jeho nástupce.
„Vzniká akutní riziko, kdy by funkce rektora ČVUT mohla být v případě vyhovění žalobě obsazena dvěma až třemi osobami,“ napsal soudu jeho advokát Jakub Lichnovský.
Narážel na to, že poté, co Petráček nuceně skončil ve své funkci, akademický senát pověřil řízením univerzity prorektora pro vědu, výzkum a doktorské studium Zbyňka Škvora. Podle Petráčka nezákonně, protože k tomu, aby kohokoliv pověřoval řízením univerzity do volby řádného rektora nemá žádné pravomoci.
Stejně tak by podle něj mohlo být neplatné jmenování nového rektora, který má být vybraný již příští týden. „V jednacím řádu ČVUT je stanoveno, že v případě odvolání rektora z funkce zajistí senát ČVUT novou volbu rektora do 30 dnů,“ uvedl jeho advokát.
Místo toho senát pověřil řízením vysoké školy Škvora a nechal běžet původní proces volby Petráčkova nástupce, který byl spuštěný již v prosinci 2024. Tehdy se počítalo s tím, že Petráček svůj mandát dokončí a funkci předá na konci ledna 2026.
„Akademický senát svým protiprávním postupem způsobil mimořádně rizikovou situaci, která bezprostředně ohrožuje řádné fungování vysoké školy… Riziko vzniku škody je v tomto případě mimořádně vysoké,“ podotkl Lichnovský.
„Jednání senátu vykazuje znaky cílevědomého úsilí o převzetí kontroly nad institucí… Jednotliví členové akademického senátu se pokusili uzurpovat si právo řídit školu mimo rámec stanovený zákony a vnitřními předpisy,“ nebere si servítky.
„Nejistota v řízení může mít za následek paralýzu klíčových rozhodovacích procesů, ohrožení probíhajících vědeckých projektů, zpochybnění smluvních závazků,“ tvrdil. Soud mu ale v tomto prvním kroku nevyhověl.
Prezidenta v žalobě šetří
Podstatou samotné žaloby, ve které se Petráček brání svému odvolání, je hlavně zpochybnění postupu akademického senátu. Ten podle něj porušil Petráčkovo ústavou dané právo na nerušený výkon funkce.
Podle něj to byli hlavně akademici, kteří pochybili a postupovali v jeho případě nezákonně.
„Jednání senátu vykazuje znaky cílevědomého úsilí o převzetí kontroly nad institucí…Jednotliví členové akademického senátu se pokusili uzurpovat si právo řídit školu mimo rámec stanovený zákony a vnitřními předpisy,“ nebere si servítky.
„Postup senátu je natolik závažným pochybením, které zakládá neplatnost všech přijatých rozhodnutí,“ zdůrazňuje jeho advokát. S kritikou prezidenta, na kterého je žaloba namířena a se kterým Petráčka pojí postava poradce a bývalého diplomata Petra Koláře, šetří.
Prezidentovi vyčítá to, že své rozhodnutí o odvolání nijak neodůvodnil. „Absence odůvodnění rozhodnutí prezidenta, proč akademickému senátu bylo vyhověno, je nutno považovat za závažnou vadu rozhodnutí, která může mít za následek s ohledem na všechny okolnosti jeho neplatnost, resp. nepřezkoumatelnost,“ píše.
K žalobě na prezidenta také uvádí, že se jedná o první a jedinou možnost, jak napadnout rozhodnutí akademického senátu, který si podle něj uzurpuje roli, která mu nepatří.
ČVUT na dotazy k Petráčkově žalobě nereagovalo.
Petráček univerzitu vedl od roku 2018. Akademici navrhli jeho odvolání v květnu kvůli ztrátě důvěry a špatnému ekonomickému řízení školy. Nelíbily se jim neprůhledné smlouvy s poradcem Kolářem i možné obcházení zákona o veřejných zakázkách při zadávání právnických služeb.
