Hlavní obsah

Jak vycházejí volební průzkumy, proč se jejich výsledky často liší a co říkají ty aktuální

Jak spolehlivé jsou předvolební průzkumy a má smysl k nim přihlížet při vlastním rozhodování, komu hodíme svůj hlas? Kdo je provozuje a jakou používá metodiku? Novinky přinášejí přehled, jak průzkumy fungují a jak k nim přistupovat.

Jak vycházejí volební průzkumy, proč se jejich výsledky často liší a co říkají ty aktuální

 

Jak číst a chápat předvolební průzkumy?

Především je třeba brát je s rezervou. Průzkumy jsou hlavně odrazem momentálního stavu mysli i nálady tázaných. S trochou nadsázky je lze přirovnat k předpovědi počasí. Současný stav popisují poměrně dobře, budoucnost hůř a čím krátkodobější horizont, tím přesnější předpověď.

Co brát při čtení výsledků v potaz a proč

  • Důvěryhodnost agentury: Většina nejsledovanějších médií spolupracuje se seriózními agenturami, které mimo jiné většinou zveřejňují svou metodiku.
  • Na čí zakázku a s jakým zadáním průzkum vznikl: Veřejné mínění mívá velký vliv i na fungování stran či na politická rozhodnutí některých vládních představitelů.
  • Doba vzniku průzkumu a momentální společenská atmosféra: Voliči mohou mít na „svoji“ stranu z různých důvodů vztek. V dotazníku se jí tak sice chtějí symbolicky pomstít, ve volbách ji však nakonec svým hlasem podpoří.
  • Počet zúčastněných respondentů: Za optimální se považuje tisícovka až dvanáct set lidí.
  • Pestrost a reprezentativnost vzorku jsou podstatné faktory z důvodu vyváženosti.

Průzkumy v ČR: Nejznámější agentury a jejich metody

Metody získávání dat mohou mít na výsledky průzkumů zásadní vliv: při osobním kontaktu totiž častěji hrozí tzv. fenomén stydlivého voliče.

Jde o to, že někdy dotázaní své politické sympatie tají. Podle zkušeností agentur svou podporu osobně neradi přiznávají např. voliči KSČM, SPD či hnutí ANO.

Nejznámější české agentury se členstvím ve sdružení SIMAR
(dodržující mezinárodní pravidla)
KANTAR Sběr dat provádí telefonicky náhodnými rozhovory. Až následně vzniká reprezentativní vzorek respondentů: v něm jsou z důvodu vyváženosti zastoupena různá pohlaví, místa bydliště i stupně vzdělání.
MEDIAN
Výběr respondentů neprobíhá narozdíl od Kantaru náhodně, ale kvótně, dle pohlaví, velikosti místa bydliště, věku a vzdělání. Když se nepodaří vytipované zastihnout osobně, osloví je agentura s online dotazníkem.
STEM
Respondenty získává opět kvótním výběrem. Pro sběr dat upřednostňuje osobní rozhovor a na volební preference se ptá tzv. otevřenou otázkou: dotázaný sám jmenuje stranu, kterou by volil.
CVMM
Výběr respondentů probíhá taktéž na principu kvótního výběru a používá stejně jako STEM otevřenou otázku.

Co způsobuje nepřesnosti a rozdílné výsledky průzkumů

Statistická chyba: lze ji snížit např. větším počtem dotázaných. Podle sociologa Jana Herzmanna stačí k dosažení kvalitních výsledků i 500 relevantních respondentů z celkového počtu dotázaných.

„S každou stovkou navíc se chybovost zmenšuje už poměrně málo. Hodně ale udělá to, jak agentury identifikují člověka, který pravděpodobně přijde k volbám. A těch by nemělo být méně než pět stovek, což v tisícovém souboru hravě dosáhnete,“ sdělil Herzmann před časem deníku Právo.

Nerozhodnost: zhruba čtvrtina voličů se rozhoduje na poslední chvíli. Na jejich konečné rozhodnutí tak mají vliv i události těsně před volbami, kdy už se průzkumy ze zákona publikovat nesmí (v ČR je to 3 dny před volbami).

Rozdíly mezi výsledky agentur jsou většinou způsobeny odlišnou metodikou sběru dat. Lepší je tak sledovat spíše trendy než dát na absolutní čísla.

Vliv předvolebních průzkumů na voliče a strany

Lehce kontroverzní otázkou je, zda a jak moc ovlivňují výsledky průzkumů potenciální voliče: ti mají často tendenci taktizovat a volit právě na základě výsledků průzkumů, a to z několika důvodů.

  • Někteří považují volbu slabé strany za předem prohranou a nechtějí riskovat „vyhozený” hlas.
  • Jiní chtějí svou volbou hlavně přispět k sesazení vlády, se kterou nejsou spokojeni.
  • Mnoho lidí dá hlavně na popularitu a volí pak některou ze stran, které v průzkumech vedou.

Výsledky předvolebních průzkumů mohou mít vliv také na podobu předvolební kampaně či kandidátek, stejně jako na fungování i samotnou existenci stran (příkladem může být rozpad koalice hnutí STAN a KDU-ČSL v roce 2017).

Volební model vs. volební prognóza: V čem je rozdíl?

Předvolebních průzkumů je několik typů – každý poskytuje jinou informaci, jejich výsledky proto nemá smysl porovnávat.

Volební model
Odhaduje výsledek voleb, pokud by se konaly v době, kdy průzkum probíhá. Jde o pravděpodobně nejbližší odhad, zahrnuje pouze odpovědi těch, kdo plánují volit a mají svého favorita.
Volební prognózaPředpovídá výsledek budoucích voleb. Jedná se o sofistikovaný výpočet, jehož metodiku agentury nezveřejňují.

Stranické preference
Jsou odrazem oblíbenosti politických stran, nepředpovídají volební výsledky. Zahrnují se odpovědi všech respondentů, tedy i „nevoličů“.
Voličské preference
Kombinace stranických preferencí a volebního modelu. Výsledky zahrnují i odpovědi respondentů, kteří nevědí, zda půjdou k volbám.
Volební potenciál
Říká, kolik % by strana získala, kdyby jí hlas dali všichni, kdo volbu zatím jen zvažují. Respondent může uvést více politických stran současně.
Exit poll
Dotazování těch, kdo již svůj hlas do volební urny vhodili, na jejich volbu. Tato data bývají zveřejňována okamžitě po konci voleb, když začíná sčítání hlasů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků