Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Výsledky maturitních testů? Zdařilé, hodnotí zástupci škol a učitelů

Výsledky maturitních testů zhodnotili zástupci škol a odborných pedagogických spolků jako zdařilé. Rozhodnutí snížit hranici úspěšnosti v testu z matematiky bylo podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka rozumné, avšak šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová ho označila za příliš velké. Pokles neúspěšnosti v češtině může být podle češtinářů i tím, že se maturanti nemuseli připravovat na písemné a ústní zkoušky.

Ilustrační foto Foto: Michal Krumphanzl, ČTK
Výsledky maturitních testů? Zdařilé, hodnotí zástupci škol a učitelů

Podle informací Cermatu, organizátora státních maturit, propadlo letos z didaktického testu z češtiny 4,9 procenta maturantů, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Test z matematiky nezvládlo 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem.

Kvůli výuce na dálku ale ministerstvo školství v matematice snížilo hranici úspěšnosti z 33 procent na 27 procent testu, jinak by byl zřejmě podíl neúspěšných větší.

„Dopadlo to přesně tak, jak jsme očekávali, nekonala se žádná katastrofa, kterou někteří predikovali a chtěli kvůli tomu nahradit reálnou maturitu maturitou administrativní,“ prohlásil Zajíček.

Valachová bojovala za úřední maturitu

Takzvanou úřední maturitu prosazoval premiér Andrej Babiš (ANO) či poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). „Jak je vidět, tak ty snahy byly naprosto zbytečné a nejsou vůbec opodstatněné, protože výsledky jsou dobré,“ poznamenal Zajíček.

Valachová však kritizuje, že „ministr (Robert) Plaga oznámil, že na základě doporučení odborníků snížil hranici neúspěchu u didaktického testu z matematiky z 33 na 27 procent. A díky tomu mohl vyhlásit, že u DT z matematiky neuspělo 16,8 procenta uchazečů a jsme lepší než loni (17,6 procenta)“.

„Pochopitelně by bylo možné dosáhnout ještě optimističtějších čísel – kdybychom hranici neúspěchu nastavili třeba na pět procent, dostaneme se k prakticky absolutní úspěšnosti,“ dodala s nadsázkou.

Podle ní totiž snížení hranice úspěchu ukázalo, že máme problém, že distanční výuka nefungovala dostatečně a že potřebujeme rozsáhlý projekt, který žákům a studentům pomůže dohnat to, co zameškali. Podle ní jsme si tak celý letošní „maturitní spektákl“ mohli ušetřit a postupovat podle minulých školních výsledků, bez stresů pro děti a bez umělého snižování hranice úspěchu tak, aby to „nebyl průšvih“, soudí.

Podle Zajíčka je nicméně v pořádku, že ministerstvo upravilo hranici úspěšnosti v matematice tak, aby počet neúspěšných byl podobný jako loni. „Reflektuje to letošní situaci, kdy se žáci připravovali z domova,“ domnívá se tento ředitel Masarykovy střední školy chemické v Praze.

Naopak podle Schejbalové, ředitelky pražského Gymnázia Nad štolou, se hranice úspěšnosti v matematice snížila až moc. Připustila ale, že maturantům bylo letos potřeba kvůli výuce na dálku vyjít vstříc.

Antonín Jančařík z Katedry matematiky a didaktiky matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy ocenil, že Plagův resort zvolil test srovnatelný s předchozími lety a poté MŠMT politicky rozhodlo o úpravě hranice neúspěšnosti. Označil to za transparentní přístup. Znalosti nejen maturantů, ale i mladších ročníků podle něj kvůli distanční výuce poklesly.

U češtiny nebyly chytáky

Výrazné zlepšení úspěšnosti v češtině Schejbalovou, která český jazyk učí, překvapilo. Jak řekla, otázky k testům se jí ale letos zdály jednoznačnější než třeba loni. „Nebyly tam žádné chytáky, odpovědi byly z textu jasné,“ uvedla.

Podobně se vyjádřila i mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veronika Valíková.

„Test byl korektní, bez chytáků, úlohy se držely praktického jazyka, na literární teorii a historii a abstraktnější práci s jazykem byla zaměřena jen asi čtvrtina úkolů. Texty byly přiměřeně dlouhé, celkem přehledné, na lovení různých jevů dostali studenti navíc čas,“ zhodnotila.

Mj. právě kvůli prodloužení času na test očekával možný pokles neúspěšnosti předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Jak připomněl, maturanti se navíc mohli připravovat jen na test, protože letos nebyly povinné slohy a ústní zkoušky z jazyků.

„Případná slabší úroveň výuky by se mohla projevit spíš u těchto dvou částí zkoušky než u testu, který se zaměřuje víc na dovednosti,“ řekl.

„Velmi nízká neúspěšnost v českém jazyce se nedá interpretovat jako zlepšení studentů,“ upozornil ale předseda správní rady obecně prospěšné společnosti EDUin Tomáš Feřtek. Se Soukalem se shodl na tom, že vyvozovat závěry bude možné až po zveřejnění podrobnějších analýz, a to i v matematice.

Didaktické testy se konaly 24. až 26. května. Mohli je skládat všichni žáci posledního ročníku, kteří prospěli v prvním pololetí aktuálního školního roku. Testy nemuseli skládat studenti zdravotnických a sociálních oborů, kteří s epidemií pomáhali v nemocnicích a domovech seniorů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků