Hlavní obsah
 

Vrtulníček Ingenuity měl při šestém letu na Marsu potíže, ale přestál je

Malý vrtulník Ingenuity (Vynalézavost) americké vesmírné agentury NASA měl při svém šestém letu na Marsu, který se uskutečnil už v sobotu 22. května, technické problémy, ale nakonec bezpečně přistál. Na svém webu o tom až ve čtvrtek informovala Laboratoř tryskového pohonu (JPL), která má v NASA na starosti mj. program robotického vozítka Perseverance (Vytrvalost) včetně testování Ingenuity.

 
Vrtulníček Ingenuity měl při šestém letu na Marsu potíže, ale přestál je

„Vrtulníček Ingenuity provedl svůj šestý let již 22. května. Po 54 sekundách letu došlo k anomálii. I přes tuto závadu vrtulníček bezpečně přistál přibližně pět metrů od zamýšleného místa,“ shrnul na svém Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Podle předem oznámeného plánu měla totiž helikoptéra o velikosti malého dronu při dalším letu opět vystoupat do desetimetrové výšky a překonat celkově vzdálenost kolem 215 až 220 metrů.

Měla rovněž dosáhnout rychlosti 14,4 kilometru za hodinu, nad zemí setrvat kolem 140 vteřin a také poprvé přistát na místě, které si stroj dopředu „neprohlédl“ při svých předchozích letech.

V závěru se „něco stalo“

Telemetrické údaje o šesté letové demonstraci schopností Ingenuity podle sdělení JPL ukazují, že první 150metrový úsek vytyčené trasy probíhal bez problémů. Teprve až v samém závěru se něco stalo.

Vrtulník začal přidávat rychlost a opakovaně se nakláněl dopředu a dozadu, což pokračovalo po zbytek letu. Před bezpečným dosednutím se stroj houpal a vykazoval výkyvy ve spotřebě energie. Přes uvedené potíže helikoptéra přistála tedy jen pět metrů od určeného místa.

Podle JPL šestý let nakonec skončil bezpečným přistáním díky tomu, že řada subsystémů – rotory, aktuátor a energetický systém – dobře reagovala na zvýšené požadavky k udržení stroje v letu.

Užitečná data pro NASA

„Ve velmi reálném smyslu Ingenuity tuto situaci zvládl, a zatímco let odhalil zranitelnost v systému načasování, kterou nyní bude třeba řešit, několika způsoby i potvrdil kvalitu systému,“ poznamenala laboratoř.

„I když jsme záměrně neplánovali takový zátěžový let, NASA má nyní letová data zkoumající krajní meze výkonu vrtulníku. Tato data budou v nadcházející době pečlivě analyzována, čímž se rozšíří rozsah našich znalostí o létajících vrtulnících na Marsu,“ dodala JPL.

Helikoptérka Ingenuity přistála na Marsu 18. února společně s roverem Perseverance, má ale samostatný program. Není vybavena vědeckými přístroji, jejím úkolem je vyzkoušet možnost využívat v budoucnu při zkoumání povrchu mimozemských těles podobné létající aparáty.

Tým mise Ingenuity původně počítal s tím, že testy potrvají jen 30 dní, nicméně koncem dubna už po třech úspěšných letech se rozhodl přidat dalších nejméně 30 dní. Úspěšné pak byly i čtvrtý a pátý let.

Čínské robotické vozítko vyjelo na povrch rudé planety

Na Marsu operuje i Čína. Její robotické vozítko Ču-žung minulý týden zdárně opustilo přistávací modul a poprvé vyjelo na povrch Marsu. Modul na povrchu planety přistál týden předtím, rover pak prováděl přípravy na to, aby mohl po přistavené rampě sjet a zahájit svou misi.

Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Podle Reuters je to zároveň poprvé, co některá země během první mise k Marsu dokázala na jeho oběžnou dráhu umístit družici a zároveň úspěšně přistát na povrchu s výzkumným vozítkem.

Čínská marsovská mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda – tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem – v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem rudé planety.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků