Hlavní obsah

Vědci zkoušejí zlikvidovat rakovinu pomocí nůžek DNA. Má to nahradit chemoterapii

Novinky, Filip Šára

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Izraelští vědci učinili významný pokrok v boji proti rakovině. Pomocí mikroskopických „molekulárních nůžek” totiž dovedou zabíjet rakovinu v těle. Zatím to sice úspěšně testovali jen na zvířatech, přesto jde o významné využití techniky genové editace, jejíž objev byl letos navíc odměněn Nobelovou cenou za chemii.

Foto: Profimedia.cz

Vizualizace tzv. molekulárních nůžek CRISPR-Cas9

Článek

Vědci z univerzity v Tel Avivu chtějí likvidovat rakovinné buňky průkopnickou léčbou, která mění DNA. Nástroj na úpravu genů jménem CRISPR-Cas9 upravili k zabíjení rakovinných buněk a nyní ho v rámci svého bádání zdárně ověřují na myších.

Přelstili jsme přírodu a otočili proces stárnutí, hlásí Izraelci

Věda a školy

Profesor Dan Peer podle svého vyjádření doufá, že léčba bude připravena k podávání prvním lidem v rámci klinických studií za dva roky a nakonec bude moci eventuálně i nahradit chemoterapií, která je podle něj v porovnání s tímto poněkud agresivní formou léčby s mnohými nežádoucími účinky.

Izraelci konkrétně tvrdí, že použili průlomovou technologii ke zničení rakovinných buněk u myší, aniž poškodili ostatní, což je podle nich poprvé na světě. Systém úpravy genů CRISPR-Cas9 umožňuje vědcům provádět přesné úpravy DNA. Metodu upravili a přizpůsobili tak, aby „mazala” rakovinné buňky. Podle Peera je možné „fyzicky rozřezat DNA v rakovinných buňkách, které pak nepřežijí”.

Nobelovu cenu za chemii získaly dvě vědkyně za „molekulární nůžky”

Věda a školy

Právě letos získaly francouzská výzkumnice v oblasti mikrobiologie a genetiky Emmanuelle Charpentierová a americká biochemička Jennifer Doudnaová Nobelovu cenu za chemii za vytvoření techniky této úpravy genů použité ve studii, doslova za „vývoj metody pro úpravu genomu”.

Autorky revolučního objevu tzv. molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, laureátky Nobelovy ceny za chemii Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová, jsou známé jako představitelky tzv. CRISPR revoluce. Jejich práce byla základním kamenem CRISPR editace genomu. Pomocí „molekulárních nůžek”, na jejichž vývoji se podílely, mohou vědci s vysokou přesností změnit DNA zvířat, rostlin a mikroorganismů. Technologie přispívá k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob. Doudnaová navíc již roku 2012 společně s kolegy objevila způsob, jak redukovat čas a práci nutnou k editaci genomu DNA.

„Elegantnější chemoterapie?”

„Náš výzkum naznačuje, že systém skutečně lze použít k léčbě rakoviny u zvířat,” tvrdí Peer, jehož recenzovaná studie vyšla v akademickém žurnálu Science Advances.

Expert na rakovinu pro server The Times of Israel dále uvedl, že z procesu nejsou žádné vedlejší účinky. Popsal metodu jako jakousi „elegantnější chemoterapii“. „Věříme, že takto léčená rakovinná buňka už nikdy nebude aktivní,” prohlásil.

Onkolog Marek Svoboda: Nejhorší rakovina je ta, která vznikla zbytečně

Styl

„Tato technika může prodloužit očekávanou délku života pacientů s rakovinou a doufáme, že jednoho dne nemoc vyléčí,” řekl Peer a dodal, že CRISPR může zničit nádor během tří léčebných terapií.

Výzkum zahrnoval stovky myší se dvěma nejagresivnějšími typy rakoviny – glioblastomem, rakovinou mozku, a metastatickým karcinomem vaječníků. Bylo zjištěno, že myši, které byly léčeny, mají dvojnásobnou očekávanou délku života a obecně o 30 procent vyšší míru přežití, uvádí Science Advances.

Jak připomíná web The Daily Mail, Peer poznamenal, že jeho tým plánuje vyvinout léčbu pro všechny typy rakoviny.

Nástroj na opravení DNA může zabránit naprosté většině genetických chorob, tvrdí vědci

Věda a školy

V současné době se CRISPR-Cas9 používá jen pro vzácná onemocnění na buňkách, které již byly z těla odstraněny. Budoucí léčba má však být vysoce personalizovaná. Ošetření by bylo přizpůsobeno každému pacientovi na základě biopsie, která by určovala, zda by dostal obecnou injekci nebo injekci přímo do nádoru. Peer uvedl, že injekce má sestávat ze tří složek: informace RNA, která „kóduje malou funkci nůžek pro stříhání DNA", navigačního systému pro identifikaci rakovinných buněk a nakonec z tzv. lipidových nanočástic (nosiče léků).

„Tuto technologii je pochopitelně třeba dále rozvíjet, ale hlavní je, že jsme prokázali, že to může zabít rakovinné buňky," uzavřel Peer.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám