Hlavní obsah
Lék, který podle australských výzkumníků zastaví infarkt, by se mohl podávat hned v sanitce. Foto: Profimedia.cz

Přišli jsme na to, jak zastavit infarkt, hlásí Australané

Záchranáři by mohli v budoucnu snadno umět zastavit infarkt myokardu hned v jeho počátku a každých devět minut tak někomu zachránit život. To vše pomocí revoluční nové léčby takzvanými mikrobublinami, které nyní vyvinuli odborníci v Austrálii. Informoval o tom tamní list The Daily Telegraph s tím, že ještě jsou však třeba klinické testy u lidí.

Lék, který podle australských výzkumníků zastaví infarkt, by se mohl podávat hned v sanitce. Foto: Profimedia.cz
Přišli jsme na to, jak zastavit infarkt, hlásí Australané

Australští vědci Xiaowei Wang a Karlheinz Peter z výzkumného ústavu Baker Heart and Diabetes Institute ve městě Melbourne vyvíjejí průlomovou léčbu mikrobublinkami, která dokáže diagnostikovat i léčit krevní sraženiny.

Pokud uspěje v klinických studiích na lidech, může potenciálně zabránit ročně 57 368 srdečním záchvatům a každý rok tím pádem zachránit až kolem 7813 životů, píší australské noviny.

Vedlejší účinky prý nehrozí

Mikrobubliny menší než lidský vlas byly testovány na myších a v rozpuštěných krevních sraženinách po dobu deseti minut – bez jakýchkoli vedlejších účinků.

„Medikament by mohl být podán v sanitce, což by mohlo zlikvidovat krevní sraženinu (hlavní příčinu srdečního infarktu), než se samotný pacient dostane do nemocnice,“ prohlásil doktor Wang.

Cílená léčba podle lékařů potřebuje tak malé množství léků, že skutečně nemá žádné vedlejší účinky. „Tudíž by měla být bezpečná, i když se ukáže, že příslušná osoba infarkt myokardu nemá,“ dodal.

I jako možná prevence

Léčba financovaná australskou nadací Heart Foundation by též mohla sloužit jako prevence tvorby krevních sraženin u pasažérů během dlouhých letů.

Projekt je jedním ze stovek průlomů dotovaných 600 miliony australských dolarů (9,6 miliard korun), které nadace věnovala lékařskému výzkumu, a to včetně kardiostimulátorů, zřízení jednotek koronární péče či programů rehabilitace srdce.

Podle Wanga, kterého cituje i australský deník Herald Sun, značně pomohl i milion australských dolarů (16 milionů Kč), které poskytla belgická vláda.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků