Hlavní obsah

Největší středomořská škeble je blízko vyhynutí, obávají se Chorvaté

Chorvatští mořští biologové se snaží zachránit největšího mlže Středozemního moře před vyhynutím. Počty živočicha jménem kyjovka šupinatá (Pinna nobilis) totiž prudce klesají, což podle vědců pravděpodobně způsobil smrtící patogen. Informovala o tom agentura Reuters.

Největší středomořská škeble je blízko vyhynutí, obávají se Chorvaté

Populace kyjovek jsou pro mořský ekosystém nesmírně důležité, jelikož filtrují vodu a zároveň je každá mušle domovem mnoha dalších živočichů, kteří žijí na ní, nebo dokonce i uvnitř. Daná lastura může dosáhnout velikosti přes jeden metr, až 120 cm.

V lokalitách, kde se původce choroby objevuje, může způsobit stoprocentní úhyn či přímo vyhynutí těchto kyjovek.
Luka Katušič, Chorvatský institut pro ochranu životního prostředí

První příznaky patogenu zaměřeného na tyto tvory se podle biologů objevily před čtyřmi roky u pobřeží Španělska. Letos na jaře bylo zasaženo právě celé chorvatské pobřeží. Šíření patogenu mohlo napomoci zvýšení teploty moře související se změnou klimatu, ačkoli stoprocentně jisté to není, podotýká Reuters.

„Úmrtnost je extrémně vysoká a bylo prokázáno, že v lokalitách, kde se původce choroby objevuje, může způsobit stoprocentní úhyn či přímo vyhynutí těchto kyjovek,“ upozornil Luka Katušič z Chorvatského institutu pro ochranu životního prostředí.

Snaha o záchranu úplně nevyšla

Před rokem akvárium v přístavním letovisku Pula u severního Jadranu shromáždilo asi 300 zdánlivě zdravých jedinců a vložilo je do bazénů v naději, že je zachrání, avšak naživu zůstaly sotva jen tři desítky z nich.

Celá situace je pro mlže nevýhodná, protože škodlivý patogenní organismus sice přestává být aktivní, jakmile teplota mořské vody klesne pod kritickou hranici 13,5 stupně Celsia, jenže v takovéto chladnější vodě sice přežijí, ale nerozmnoží se. Tudíž jejich výsledná ekologická zdatnost bude nulová.

Biolog Zarko Jakovič z akvária v Pule uvedl, že se experti pokoušeli, aby se škeble rozmnožily za kontrolovaných podmínek. „Jenže většina z nich už bohužel zkrátka byla infikovaná,“ dodal.

Producent byssového hedvábí

Kyjovky obecně žijí na písčitém dně, částečně zabořené do písku a ukotvené v něm pomocí jemných, až šest centimetrů dlouhých vláken, která produkují pomocí svých speciálních žláz. Z vlákna těchto mušlí se dříve spřádalo tzv. byssové hedvábí, datuje se to již do období starověku. Na Sardinii se řemeslo udrželo až do počátku 20. století.

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) přidal kyjovku šupinatou na seznam krajně ohrožených druhů loni. Už v minulosti ji ohrožoval nelegální rybolov, ztráta přirozeného prostředí, invazivní druhy a změny klimatu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků