Maturity jsou dobře připraveny, nesouhlasí unie školských asociací s kritikou

Podle zástupců středního školství (CZESHA je podle svého webu unií školských asociací profesního zaměření – pozn. red.) zaznívá především z vyjádření poslankyně a exministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD), že s maturitní zkouškou jsou letos problémy.

Poslankyně například v úterý na Twitteru uvedla, že podle dat z 274 škol odsunulo maturity či závěrečné zkoušky 155, tedy 57 procent, a jejich obsah či formu upravilo 105 škol, což je 38 procent. Sněmovna podle ní měla vládu vyzvat k odkladu praktické části maturit.

V návrhu usnesení na Facebooku poslankyně uvedla, že by kabinet měl předložit i novelu školského zákona, která by umožnila „jako alternativu maturitních zkoušek využít tzv. úředních maturit”. Téma maturit se poslední zhruba týden snaží dostat na pořad jednání Sněmovny.

Středeční tweet poslankyně Valachové

Podle vedení Národní rady Unie školských asociací CZESHA je ale vše ve školách připraveno tak, aby se zachovaly rovné podmínky s absolventy z minulých let a studium mohli žáci zakončit ověřením znalostí s ohledem na uplatnitelnost na trhu práce.

„Více než 90 procent škol nemělo zkoušku v prvním možném termínu od 19. dubna, ale bude ji mít později,” konstatovali v prohlášení předseda rady Jiří Zajíček a místopředseda Jan Mareš.

K úpravám zkoušek podle nich nepřistoupilo 30 procent škol, a to s odůvodněním, že žáci i díky nabízeným konzultacím zkoušku zvládnou. Zástupci asociace to podle Zajíčka zjistili v anketě, při které oslovili 150 škol a získali odpověď asi od poloviny z nich. V Česku je podle statistik MŠMT na 766 středních odborných škol.

Zajíček dodal, že např. ve zdravotních školách či obchodních akademiích nebyly změny v praktické zkoušce vůbec nutné. Již dříve upozornil, že v některých oborech se praktická výuka dá nahradit i na dálku. Jako příklad jmenoval IT obory nebo obchodní akademie. Ve zdravotnických oborech zase byla výjimka ze zákazu prezenční praktické výuky.

Jako problém označil hlavně třeba chybějící odborný výcvik na učilištích, kde praxe tvoří velkou část vzdělávacího programu. Podle zástupců CZESHA by ale byl paradox nechat žáky kvůli chybějícím dovednostem absolvovat školu úředně bez zkoušky.

Představitelé unie se ohradili rovněž proti zobecňování příběhů žáků, kteří třeba už u zkoušek propadli. To, zda studenti uspějí, nebo ne, záleží podle Zajíčka s Marešem mimo jiné i na tom, zda využili možnosti konzultací k přípravě a jaké měli studijní výsledky v předchozích letech.

Státní maturitní testy se každopádně kvůli epidemii posouvají ze začátku května na 24. až 26. květen. Mimořádný termín pro maturanty, kteří budou při řádném termínu testů v karanténě, bude 7. až 9. července.

Období školních maturit nezačne 16. května, jak se předpokládalo, ale bude od 1. června do 23. července. Od 19. dubna se už mohou konat praktické maturitní zkoušky, jejichž období kvůli covidu potrvá i přes léto – školy mohly jejich termíny posunout do 27. srpna.

Samotná praktická výuka ve středních školách se obnoví od pondělí 26. dubna. Možnost úředních maturit pro všechny prosazoval i premiér Andrej Babiš (ANO), nicméně ministr školství Robert Plaga (za ANO) rozhodl o zjednodušení zkoušek. Proti úředním maturitám se vedle školských asociací postavili i zaměstnavatelé a vysoké školy.