Článek
„Ačkoli jsme předpokládali, že ledovcové příkrovy budou v reakci na oteplování oceánů a atmosféry přicházet o čím dál větší množství ledu, nakonec tají mnohem rychleji, než jsme si mohli představit,“ poznamenal Tom Slater ze Střediska pro polární pozorování a modelování na britské Univerzitě v Leedsu, který je hlavním autorem studie.
„Tání překonává klimatické modely, které používáme, a hrozí, že nebudeme připraveni na rizika spojená s rostoucí hladinou oceánů,“ dodal.
Polární bioložka: Tající ledovce mohou probudit i infekční mikroorganismy
Studie srovnává poslední výsledky satelitního monitorování ledových příkrovů a projekce klimatických modelů.
„Satelitní pozorování nám neříkají jen to, kolik ledu se ztratilo, ale pomáhají nám také identifikovat a pochopit, které části Antarktidy a Grónska o led přicházejí a během jakého procesu se tak děje,“ vysvětlil Slater.
Do konce století o 17 cm?
Vědci začali systematicky monitorovat tání pevninských ledových příkrovů na počátku 90. let minulého století. Od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu, což právě zvedlo hladinu oceánů o téměř 1,8 centimetru.
Satelitní záběry detailně ukazují rozlomení kanadského šelfového ledovce
Poslední měření ukazují, že hladina světových oceánů se zvyšuje o čtyři milimetry ročně. Pokud bude toto tempo pokračovat, zvýší se hladina oceánů do konce století o dalších 17 centimetrů, upozorňuje s odkazem na studii Evropská kosmická agentura (ESA).
Grónské ledovce tají sedmkrát rychleji než v 90. letech, hrozí zatopení obydlených míst
Pokud by nastala tato varianta, dalších 16 milionů lidí žijících na pobřežích by ohrožovaly pravidelné povodně.
Na Islandu se slavnostně loučí s ledovcem, který zanikl
„Voda nestoupá jen kvůli Antarktidě a Grónsku. V nedávných letech začaly tát či zcela zmizely tisíce menších ledovců. Viděli jsme to například u ledovce Ok na Islandu, jenž byl prohlášen ‚mrtvým“ v roce 2014. To znamená, že tání ledovců se nyní stalo hlavním přispěvatelem k rostoucí hladině oceánů,“ uzavřela Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu. Tento institut se na studii též podílel.
Grónský ledovec taje rychleji, než se čekalo
Samotné Grónsko jako celek loni navíc přišlo o rekordní množství své ledové pokrývky, ukázala jiná studie. Roztálo 532 gigatun ledu (532 miliard tun), zhruba 66 tun na každého obyvatele planety. Jde o 15 procent větší objem než při minulém rekordu z roku 2012.
V předchozím dvouletém období se přitom úbytek ledu na největším ostrově světa zpomalil díky chladnějším létům a vydatnějším sněhovým srážkám v západním Grónsku během roku 2018. Loni však na území, které je autonomní součástí Dánska, vál teplý vzduch z nižších zeměpisných šířek a věčně zmrzlý ostrov zakusil rekordní ztrátu ledové masy.
