Hlavní obsah
Ilustrační obrázek Foto: Profimedia.cz

Čeští astronomové se bouří kvůli situaci na orbitě

V pražském planetáriu skončil v sobotu 18. září 21. sjezd České astronomické společnosti. Po rozsáhlé diskusi sjezd přijal rezoluci ostře se vymezující proti stávající situaci na oběžné dráze Země, zejména proti „nekontrolovanému nástupu satelitních megakonstelací“. Informoval o tom tiskový tajemník společnosti Pavel Suchan.

Ilustrační obrázek Foto: Profimedia.cz
Čeští astronomové se bouří kvůli situaci na orbitě

„Česká astronomická společnost důrazně upozorňuje na skutečnost, že nekontrolovaný nástup satelitních megakonstelací negativně zasahuje do práv ostatních uživatelů kosmického prostoru. Jedná se zejména o narušení astronomických měření, finanční ztráty, znehodnocení kulturního dědictví a riziko vzniku kosmického smetí,“ stojí v usnesení.

Astronomové proto vyzývají českou vládu, aby „v mezinárodním měřítku prosadila odpovídající novelizaci kosmického práva“.

Již dříve se Suchan, který působí i v Astronomickém ústavu Akademie věd, vyslovil kupříkladu proti satelitní konstelaci Starlink od americké firmy SpaceX, která má zajistit celosvětové připojení k internetu. Podle něj z této sítě vědci rozhodně „nadšením neplesají“.

„Už pouhé stovky družic sítě Starlink způsobily svojí viditelností poprask na nebi. Ve finále jich tam má obíhat 12 tisíc. Kromě toho, že je to patrně konec současného pohledu na hvězdnou oblohu, je to závažný problém pro astronomii, tedy pro pozorování vesmíru,“ řekl Novinkám loni.

Čím dál větší množství satelitů, třeba i od – pro SpaceX konkurenční – britské společnosti OneWeb, bude podle astronomů více zakrývat objekty na obloze. Vždy na chvilku bude objekt (kometa, planetka, hvězda, vzdálená galaxie) zakryt.

„A když už ne sám objekt, v zorném poli astronomové potřebují srovnávací hvězdy, které mohou být v důležitém okamžiku také zakryty. Zakrývání objektů při snímání oblohy bude velkým problémem pro velkoplošné fotografické přehlídky oblohy, kde přibude mnoho stop a tím pádem zakrytých hvězd a dalších objektů,“ pokračoval Suchan.

V důsledku tzv. kosmického smetí může zároveň růst riziko srážek (např. nefunkčních) aparátů.

104 let společnosti

Na zmíněném sjezdu České astronomické společnosti, jejímž čestným předsedou je známý astrofyzik a popularizátor astronomie Jiří Grygar, byl rovněž na další čtyřleté období znovuzvolen předsedou sluneční fyzik a emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR Petr Heinzel.

Společnost dále zvolila tři čestné členy: Zdeňka Bardona z Rasošek, Martina Šolce z Prahy a Josefa Zahrádku z Mladé Boleslavi. Bardon se před rokem taktéž vymezil proti „překážejícím družicovým vláčkům“.

Česká astronomická společnost je podle Suchana jednou z nejstarších vědeckých společností u nás. V prosinci tohoto roku to bude už 104 let od jejího založení.

Má 750 individuálních a 29 kolektivních členů, věnuje se výzkumu vesmíru v oborech exoplanet, proměnných hvězd, meziplanetární hmoty nebo Slunce. Zabývá se i popularizací astronomie a podporou mladých talentů.

Vlevo předseda Slovenské astronomické společnosti Rudolf Gális, vpravo předseda České astronomické společnosti Petr Heinzel

Foto: Petr Sobotka

V rámci programu sjezdu došlo též ke slavnostnímu podpisu memoranda o spolupráci mezi Slovenskou astronomickou společností a tou českou.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků