Čínská raketa se zřítila do Indického oceánu

Většina stroje shořela při vstupu do atmosféry. Zatím nejsou zprávy o tom, že by trosky rakety dopadly do obydlených oblastí. Část rakety, jež dopadla na zem dnes, vážila podle odhadů asi 18 až 20 tun.

Odborníci během uplynulých dnů zpřesňovali údaje o potenciálním dopadu prvního raketového stupně a jeho vstupu do zemské atmosféry. Postupně zužovali okno pro onen vstup, ještě během pátku bylo 18hodinové.

S jedním z posledních odhadů přišlo v sobotu evropské konsorcium pro sledování satelitů EU Space Surveillance and Tracking (EUSST), které uvádělo zhruba šestihodinové okno od nedělního času 01:01 SELČ až po 07:21 SELČ. Konkrétně vypočítalo 190minutovou hranici kolem nejpravděpodobnějšího času 04:11 SELČ.

Experti z kalifornské společnosti The Aerospace Corporation zase nedlouho poté aktualizovali své odhady na vstupní okno hlavní raketové části do atmosféry na neděli od 01:22 SELČ do 09:22. Přesnější předpovědi lze obecně provádět jen několik hodin před dopadem, protože atmosférický odpor se mění v důsledku sluneční aktivity.

Podle specialisty na kosmonautiku Michala Václavíka z České kosmické kanceláře aktualizovaný vývoj oběžné dráhy stupně nosné rakety podle informací ze sobotního podvečera ukázal, že střed okna pro zánik tělesa je ve 04:27 SELČ. Citoval tím data od velitelství amerických vesmírných sil zveřejněná na webu Space-track.org, která zmiňují tento čas +- tři hodiny. Předpovědi z různých míst se tak čím dál více shodovaly a nakonec se ukázaly jako poměrně přesné.

Astronom Jonathan McDowell, který působí v americkém Harvard-Smithsonianském centru pro astrofyziku a sleduje objekty obíhající kolem Země, na Twitteru v sobotu odpoledne konstatoval, že je ironií, že podle posledních předpovědí je Čína v bezpečí. Zbytek rakety podle něj létal přes Indii, část jihovýchodní Asie, Austrálii, Nový Zéland, Mexiko a Střední Ameriku, Severní Ameriku, jižní Evropu, severní a východní Afriku, Střední východ a Kavkaz, stejně tak dva průlety nad Spojenými státy.

„Doufáme, že dopadne na místo, kde nikdo nebude,“ uvedl v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin a dodal: „Doufejme že do oceánu.“ Jasné to však nebylo.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo, že je velmi málo pravděpodobné, že by kousky rakety dopadly na zem. Podle něj většina částí nosné rakety shoří v atmosféře.

„Věnujeme velkou pozornost návratu nosné rakety do atmosféry,“ řekl jeho mluvčí Wang Wen-pin. „Raketa byla zkonstruována speciálním způsobem – většina jejích částí se rozpadne v době vstupu do atmosféry a shoří v ní. Je vysoce nepravděpodobné, že by vytvořila nějakou hrozbu nebo způsobila na zemi nějaké škody či narušila lety letadel.“

Panovaly ale obavy, že části z kovů s vysokou teplotou tání anebo ze žáruvzdorných materiálů neshoří a dopadnou na zemi.

Pravděpodobnost, že někdo bude zasažen, byla ale extrémně malá – jedna ku 196,6 milionu, protože se zbytek rakety pohyboval především nad mořem a málo obývanými oblastmi. Její kusy mohly dopadnout v pásu vymezeném 41,5 stupněm severní šířky a 41,5 stupněm jižní šířky, jak vyplývalo z pátečních informací. USA už ve čtvrtek oznámily, že nemíní objekt sestřelit, protože prý dopadne na místě, kde to nebude nebezpečné.

Čína přesto čelila kritice, že se chová nezodpovědně, protože první stupeň stejné rakety dopadl už loni na Pobřeží slonoviny, ač měl skončit jen v Atlantiku. Navíc i nyní prakticky do poslední chvíle nebylo jasné, kdy přesně, a hlavně kam případné trosky z aparátu dopadnou. Šlo o nekontrolovaný návrat největšího kosmického tělesa od roku 1979, kdy se rozpadl americký Skylab nad Austrálií.

Portál Space.com dodává, že podle vesmírného práva, které tvoří komplex mezinárodních smluv a dohod, je za potenciální škody vzniklé při dopadu trosek z kosmického objektu odpovědný stát, jenž tento objekt vypustil.

Aktuální raketa Dlouhý pochod 5B se dostala 29. dubna na oběžnou dráhu s apogeem (odzemím) 375 km a perigeem (přízemím) 160 km. Od té doby ztrácela výšku, v průběhu soboty tak např. bylo apogeum 208 km a perigeum 143 km.

Čína s její pomocí minulý týden vyslala do vesmíru základní modul své vlastní orbitální stanice Tchien-che (Nebeská harmonie). Raketa se poté od modulu odpojila a sama na oběžné dráze také zůstala, ačkoli dle světových vědců měla mít vylepšení umožňující řízený sestup do atmosféry. O tom, že by se příslušný manévr uskutečnil, se ale žádný z činitelů čínského kosmického programu nezmínil.

U moderních raket se většinou využívá postupu, kdy se vracejí na Zemi hned po prvním obletu a obvykle jsou nasměrovány do Jižního Pacifiku, pokud nejde o rakety s opakovatelně použitelnými prvními stupni, které přistávají poblíž místa startu. Tento první stupeň čínské rakety však začal kolem planety neřízeně obíhat a parametry jeho oběžné dráhy se měnily.