Astronomové mohou pracovat s dosud nejdetailnějším snímkem galaxie Andromeda

Výsledný obraz, publikovaný na mikrovlnné frekvenci 6,6 GHz, umožnil pořídit radioteleskop na italském ostrově Sardinie - 64metrový dalekohled, který zvládá pracovat na vysokých rádiových frekvencích.

Emise Andromedy jsou viditelné pouze ve frekvenčním rozsahu 1-22 GHz. Astronomové na snímku identifikovali asi 100 bodů, a to včetně hvězd, galaxií a dalších objektů.

„Tento obrázek nám umožní studovat strukturu Andromedy a její obsah podrobněji, než kdy bylo možné,“ prohlásila v létě vedoucí autorka studie, fyzička Sofia Fatigoniová z kanadské Univerzity Britské Kolumbie.

Galaxie v Andromedě je spirální galaxie vzdálená přibližně 2,5 milionu světelných let od Země v souhvězdí Andromedy. Je známá i pod katalogovým označením Messier 31 (M31) a NGC 224, ve starší astronomické literatuře má často označení Velká mlhovina v Andromedě.

Galaxie v Andromedě je nejbližší spirální galaxie od naší Mléčné dráhy, ale není nejbližší galaxií. „Blíže jsou Magellanova mračna na jižní polokouli,“ připomněl pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

„Galaxie M31 v Andromedě je i pro laickou veřejnost velmi známým objektem ve vesmíru. Je totiž nejvzdálenějším objektem pozorovatelným očima. Když se zadíváme pod tmavou oblohou s malým světelným znečištěním do souhvězdí Andromedy, uvidíme tam malý mlhavý obláček,“ popsal Suchan.

„Při pohledu v dalekohledu se do zorného pole stěží vejde, vlastně nikdy galaxii M31 nevidíme celou, protože její úhlový rozměr na naší obloze je téměř šest měsíčních kotoučů. Vidíme tak většinou jenom její centrální oblast. Velikost se ale bude stále zvětšovat, jak se bude galaxie v Andromedě a naše Galaxie přibližovat. To se děje každou sekundu zhruba o 100 km. Za pár miliard let se tedy obloha nad námi výrazně změní,“ vysvětlil.

Poznání galaxie v Andromedě je podle něj každopádně velmi důležité. Je podobnou galaxií té naší, tedy spirální galaxií. Je pro nás zajímavá tím, že umožňuje zvenku studovat všechny vlastnosti a rysy podobné naší Galaxii, která vlivem částečného zahalení mezihvězdným prachem obdobná pozorování neumožňuje.

„Každé pozorování má tedy velký smysl, zvláště v tomto případě, kdy byly použity rádiové vlny. Je to, jako kdybychom využili kromě zraku ještě další smysl,“ uvedl Suchan.

Podobně se ostatně vyjádřila i vědkyně Fatigoniová. „Pochopení podstaty fyzikálních procesů, které probíhají uvnitř Andromedy, nám umožňuje jasněji pochopit, co se děje v naší vlastní Galaxii - zkrátka jako bychom se na sebe dívali zvenčí,“ dodala podle serveru The Daily Mail.