Hlavní obsah

Australská řeka Darling je nejsušší od roku 1900

Novinky,

Nejdelší australská vodní cesta, 2844 kilometrů se táhnoucí řeka Darling, je čím dál sušší. Její vysychání probíhá takovým způsobem, že je místy rozčleněna na řadu „rybníků až kaluží“ se stojatou vodou v barvě hořčice, často zanesenou odtokem pesticidů a hnijícími těly ryb i dalších živočichů. Povodí Murray-Darling, historicky důležitý zdroj vody pro domorodce, je ve fázi největšího sucha v oblasti za století.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: V Austrálii vysychá řeka DarlingVideo: Reuters

 
Článek

Poslední dva roky byly v povodí Darlingu a přilehlé řeky Murray nejsušší, jak říkají záznamy od roku 1900. A dlouhodobější konec období sucha je zřejmě v nedohlednu.

Rozsáhlý systém Murray-Darling se rozprostírá v několika státech a je důležitým vodním i potravinovým zdrojem v Austrálii.

Foto: Mapy.cz

Sucho a problematické řízení říční sítě

Potíže souvisejí se suchem, které postihlo vnitrozemskou východní část Austrálie, podle vědců k nim ovšem přispěly i závažné nedostatky ve správě a řízení říční sítě.

Vládní úřad nechal v roce 2017 v Menindee uvolnit vodu z nedalekých jezer, která jsou napojená na řeku Darling a tvoří úložný systém, což přispělo k nedostatku místních rezerv.

Konkrétně v malém městě Menindee v Novém Jižním Walesu, které leží hluboko ve vnitrozemí zhruba 830 kilometrů západně od Sydney, se již zoufalých obyvatel zmocňuje hněv a někteří se i modlí. Místní totiž obviňují vládu z toho, že sucho ještě zhoršuje odčerpáváním vody z řeky kvůli zavlažování na úplném jihu Austrálie.

„Byl to náš potravinový a vodní zdroj. Bylo to naše živobytí,“ stěžuje si podle agentury Reuters jedna ze starších domorodců Patricia Doyleová. Původní obyvatelé Austrálci (Aboridžinci) tu tvoří třetinu obyvatel. Domorodé komunity se snažily na situaci upozorňovat pořádáním shromáždění a festivalů nejen v místech, kde je říční koryto vyschlé.

Poslední léto bylo nejteplejší v historii Austrálie, přičemž konkrétně v oblasti Menindee panovaly běžné teploty kolem 38 °C. Do toho sucha, zakalená voda a mrtvé (nejen) ryby v ní. Ryby hynou kvůli horku, poklesu hladiny a nedostatku kyslíku ve vodě. Pitná voda tak přestává být pitnou a často se musí nahrazovat vodou balenou – dělají to i Austrálci.

Miliony mrtvých ryb. Největší říční systém v Austrálii má vážné problémy

Věda a školy

Navíc vládní úřad předloni v Menindee nechal uvolnit vodu z nedalekých stejnojmenných jezer Menindee, která jsou napojená na řeku Darling a tvoří úložný systém, což přispělo k nedostatku místních rezerv.

Nelze se pak náladám lidí divit. Australská vláda chce situaci monitorovat a případně řešit, rovněž více kontrolovat systémy zavlažování. Sama má jistě těžkou hlavu se svým hospodářstvím, vždyť počasí zapříčinilo, že země musela poprvé za 12 let nechat dovážet pšenici, píše Reuters.

Situace se nelepší, chybějí srážky

Že je třeba pro největší australský říční systém, povodí toků Murray a Darling, urychleně něco dělat, varovali odborníci už na začátku roku po masivních úhynech ryb, zejména tresek.

„Příčiny, které vedly k této události, jsou interakcí mezi těžkým – ale ne bezprecedentním – suchem a nadměrným zneužíváním vody pro zavlažování,“ shrnul v únoru panel expertů z Australské akademie věd.

Možnosti, co s tím vším dělat, jsou podle úřadů omezené. Ministryně životního prostředí Melissa Priceová na počátku roku prohlásila, že pro zlepšení kvality vody je zapotřebí „výrazných srážek“ a že uvolnění většího množství vody do systému z přehradních hrází by podmínky nezlepšilo.

Ještě teď v říjnu by měl sice přijít déšť, jenže pak se očekává další horké a suché léto.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám