Měsíc je téměř celý pokryt regolitem, podložní horniny vystupují na povrch jen někde v blízkosti příkrých kráterů či lávových kanálů. Regolit zde začal vznikat před 4,6 miliardami let dopadem meteoritů nebo působením kosmického záření, které rozrušilo povrch.

Lávové tunely na Měsíci mohou skrývat led. Toho by mohli využít lidé

Molekuly vody, zjištěné pozorováním sondy NASA jménem Lunar Reconnaissance Orbiter, zůstávají navázané právě na regolit, dokud teploty na povrchu tělesa nevystoupají během lunárního poledne k maximu.

Poté se uvolní z povrchu a buď se odrazí na nedaleké místo, které je dostatečně chladné, nebo se přichytí ke slabé atmosféře Měsíce, dokud teploty neklesnou. Pak se dané molekuly vrátí na povrch.

Těžba, palivo a lidé na Měsíci

Vědci v minulosti předpokládali, že většinu vody na Měsíci mohou ve slunečním větru generovat ionty vodíku. Jelikož se však její zásoba nesnižuje, ani když je Měsíc před solárním větrem chráněn, vypadá to, že se na něm vytváří v průběhu času.

Z lunárního povrchu tak lze podle expertů extrahovat vodu a kyslík, což umožňuje přemýšlet o přítomnosti lidí na Měsíci. I proto Evropská kosmická agentura (ESA) již zvažuje budoucí možnosti těžby měsíčního regolitu.

Díky tomu by tam také bylo možné vyrábět palivo potřebné pro vesmírné výpravy na větší vzdálenosti. Podle Amandy Hendrixové z výzkumného ústavu Planetary Science Institute, který se zapojuje do mnoha misí NASA, může být voda na naší přirozené družici použita nejen pro výrobu paliva.